Creepy Teepee: O určitých věcech tušíme, že mají potenciál...

Až po několika hodinách a další práci s textem mi došlo, že během rozhovoru ani jednou nepadlo slovo "hipster". Štěpán Bolf z crew Creepy Teepee je spíš "duchovní hipster", ovšem taky se můžeme bavit o tom, že když je komunita dostatečně otevřená, vždycky je to přitažlivé... Ale delší a podrobnější rozhovor s pořádajícími A.M. 180 chystáme až za pár neděl. Teď si jen vyskloňujeme pár jmen z letošního Krýpka a nahlédneme do... kuchyně? Do programu a myšlenky.

Edoshův kurník, jeden z vašich tipů na hvězdu festivalu, o své tvorbě říkají, že jejich „cílem je šokovat posluchače a vyprovokovat ho k přemýšlení“. Chce něco podobného i Krýpko? Změnily se nějak původní záměry?
Nechceme prvoplánově šokovat, ani provokovat. Záměrem Krýpka je dostat na jedno místo v jednom čase množství kapel, který dělaj něco, co považujeme v rámci dramaturgický party za pozoruhodný, a přitáhnout množství diváků, který na jejich vystoupení budou stejně zvědavý jako my a užijou si ho. Protože se festival neprofiluje žánrově, je možný, že se na něm potkaj např. fanoušci taneční hudby s fanouškama noisový scény a podobně, ale nám právě uzavřenost scén připadá už jednoznačně překonaná, baví nás vzájemný ovlivňování, a že při tom někdo utrpí počáteční šok, je snad i ok, pokud se z něj následně probere. Jiná věc je, že se takhle různorodí fanoušci sjedou do relativně malýho českýho města a část místních může být z týhle koncentrace „divně“ vypadajících lidí nesvá. Troufáme si ale říct, že časem se tohle stabilizuje, taky díky tomu, že nikdy nedošlo k nějakým vážnějším problémům. Je zřejmý, že diváci a kapely do poklimbávajícího letního města přinášejí život.

Ještě k Edoshovu kurníku – nevim, jestli jde o tip na „hvězdu“ festivalu, ale přijdou nám zábavní, a navíc konečně zahraje kapela, která sedne do programu a přitom má zázemí přímo v Kutné Hoře! A originálně koncipovanej mail, kterým se nám ozvali, nešlo přejít bez povšimnutí.

Představujete se coby festival, který uvádí kapely a umělce, o kterých se bude pořádně vědět teprve za dvě tři sezony – s kým se vám to takhle už povedlo? A kolik lidí maká na trendsetterské dramaturgii?
Snad díky pečlivýmu sledování toho, co se na hudební scéně děje, a díky nekonečnejm debatám o muzice o určitých věcech tušíme, že mají potenciál, a shodneme se, že bude fajn je podpořit hraním na Krýpku vedle etablovanějších jmen. Nechci nikoho konkrétního jmenovat. Na festivalu se podílí základní skupina cca 10 lidí s řadou dalších pomocníků včetně dobrovolníků, na dramaturgii se letos poprvé podílí parťáci z DIY promotérský skupiny Goldmine, od začátku dodnes má ale line-up pevně v rukou A.M.180.

Součástí týmu je pro letošek Pictureplane – co všechno dělá?
Travis Egedy aka Pictureplane je pravidelným hostem Krýpka, na předchozích ročnících bylo vždy fajn s ním pokecat o konceptu celý akce, díky tomu, že je světoběžník a vymete leckterou party nebo festival na druhým konci světa, přispíval nápadama, co by šlo udělat jinak a líp. Tak jsme se letos domluvili na jeho roli jakéhosi „ambasadora“ Krýpka, kterej při svejch cestách zmíní existenci týhle akce kapelám, který se mu budou naživo líbit nebo který už delší dobu zná a o kterých si myslí, že by na Krýpko sedly. Letos je jeho zásluhou například vystoupení Slava, dlouhodobý kreativní přátelství má taky s DJ Dog Dickem, jedno překvapení snad ještě dopadne.

Hlavní linku tvoří vyslanci skandinávské scény – přišlo to samosebou nebo jste se cíleně obraceli tímhle směrem? „Geograficky“ chcete pracovat i v dalších ročnících?
Vychází to částečně z toho, že se na skandinávský scéně dějou opravdu zajímavý věci, který se nám pozdávají a svým konceptem odpovídají představám, který o tvorbě máme. Za oceánem uspěli Lust for Youth, který vydávaj na jednom z nejvíc cool labelů dneška Sacred Bones, dánský Halasan Bazar se svým retro popíkem bodujou bez ohledu na geografický vymezení, projekt Sand Circles byl celosvětovou blogovou senzací loňskýho roku, zároveň s ním pořád udržujeme kamarádský vztahy. I tenhle rozměr je důležitej: Tar...Feathers jsou kamarádi v podstatě velmi těsní, Quiltland patří do jejich okruhu. Temní Norové Next Life a Utarm dorazí taky hlavně díky osobním vazbám. Ale pracovat nějak „geograficky“ se nechystáme. Prostě jen kromě tradičních epicenter dění, za který lze považovat New York a částečně taky Los Angeles, jsou tu i další menší centra, i v rámci Evropy, jako je Stockholm nebo Kodaň, a když se sejdou okolnosti, hrábneme právě tam.

Jak do celkové filozofie zapadá transgender a vůbec mimořádně otevřený postoj k uměleckým genderovým přesahům?
To asi vychází z toho, že se k přesahu do umělecký komunity hlásíme od samých začátků A.M.180 před deseti lety a protože část z nás jsou aktivní umělci, kurátoři nebo lidi, který mají k tomuhle prostředí blízko. Kapely a projekty s podobným backgroundem se ve svý tvorbě nevyhýbaj všemožným stylům – nasávají je, proměňujou, hrajou si s nima, včetně těch, který maj blízko k sexuálním menšinám – tradiční disko, queer elektroscéna atd. Současně je fakt, že je často propojujou s dalšíma prvkama úplně odjinud, čímž zase narušujou náběhy ke konzervativismu uvnitř subkultur. Typickým případem takovýho elementu je Cody Critcheloe alias SSION, hlavní hvězda pátečního programu a vlastně jedna z hlavních hvězd celýho Krýpka 2013. To je navíc týpek, pro kterýho je hudba jen jedním z prostředků vyjádření – jeho díla vystavujou světový galerie a jsou na to hrdý. A my jsme samozřejmě taky patřičně hrdý na to, že souhlasil s účastí na Krýpku.

Jsou v Evropě festivaly, z jejichž zkušeností vycházíte nebo které by se daly srovnat s tím, o co se snažíte vy?
Víme o pár akcích na Pyrenejským poloostrově i v USA, na Krýpku kdysi hrál a našim kamarádem je Luke Rowell z Disasteradio, kterej je součástí A Low Hum crew z Novýho Zélandu. Ty akce jsou v lecčems podobně koncipovaný (a taky v lecčems odlišný!). Když to shrnu: jejich dramaturgie je tak specifická, že si o ní mainstream myslí, že je úplně šílená – komerčně je to vyloženě nezajímavej projekt, hrají tam spíš neznámá jména, organizace je napůl DIY… Nicméně část lidí, kterou právě tohle baví, na ty akce jezdí. Současně jsou to většinou lidi, který nevyhledávají „letní eventy“ pro desetitisíce, ale ocení akci pro pár stovek, z nichž část předem znají a s částí se tam seznámí, a kde si můžou dát na baru panáka s týpkem, co před chvílí dohrál na hlavním podiu.