Články / Reporty

Do temných končin s trsátkem a imbusákem (Flash the Readies + Veena)

Do temných končin s trsátkem a imbusákem (Flash the Readies + Veena)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 02.12.2016

Je první prosincový den. Zatímco na Krymu se dělají ramena, v Krymské se připravuje dlouho očekávaný dýchánek, na němž se sejdou pionýři táborské a olomoucké scény – Veena a Flash the Readies. Kapely s novým explozivním materiálem.

Veena o sobě dala pořádně vědět po dlouhých sedmi letech s albem Help It to Die, které logicky dostalo ve třičtvrtěhodinovém setu maximum prostoru. Čtveřice muzikantů se vydala prozkoumávat temné končiny alternative rocku, shoegaze a psychedelie – v jejich podání vybarvené nepodbízivým ženským vokálem, balancujícím mezi minimalistickými emocemi, hereckým výrazem a hrdelními výkřiky. V některých momentech (hlavně písně Voices a Stories) se nelze ubránit přirovnání zpěvačky Veroniky Buriánkové k ženské verzi Mikea Pattona, pokud si ovšem odmyslíme jeho opičáctví a suverénní projev; jakmile totiž dozněla píseň, změnila se černokněžná zpěvačka ve skromnou dívku. Kytara i basa využívají značné množství efektů, takže kapela zvukem připomíná burácení strojů ve fabrice či vzdálené hřmění, v němž se příjemné ztrácí vokál. Veena sem rozhodně nepřijela jako předkapela.

Už začali, nebo je to ještě zvuková zkouška? Koncert Flash the Readies startuje bez startovního výstřelu úvodním trackem Obodin z aktuální desky Kayos. Příjemně snové intro představuje komornější stránku kapely, harmonie přesto zůstává znepokojivá – příprava před skokem do vody. A pak... šlápnutí na pedál, kopák vražený do bránice společně s basovým éčkem a šestnáctinové melodie končící až na konci krku. Když se do toho opřou, postrock se míchá s metalem a první řada se láme v pase. Pak už je kytarista na kolenou a rozvibrovává struny imbusákem (jejich know-how). Skladba končí, ale ticho není žádoucí, chvíli se ještě vazbí a ihned navazuje další, slyšíme klavírní modlitbu, která končí dalším výletem do dálek.

Promítá se. Znepokojivé obrazy nočního lesa se mísí s vesmírnými výjevy, mlhovina Koňská hlava a ulítlé sci-fi filmy, v jednu chvíli se dostáváme pod vodu. Ale opět les, jelen, vesmír, les, jelen, vesmír... Kouzlo přeruší až příliš rychlý konec koncertu a s ním vystřízlivění. Desátá v Café V lese rozhoduje.

Listopadová ozvěna Russian Circles ještě zní v uších, Flash the Readies ji nicméně dokázali na hodinu přehlušit, a to už něco znamená.

Info

Flash the Readies, Veena
1. 12. 2016, Café V lese, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace