Články / Reporty

Do temných končin s trsátkem a imbusákem (Flash the Readies + Veena)

Do temných končin s trsátkem a imbusákem (Flash the Readies + Veena)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 02.12.2016

Je první prosincový den. Zatímco na Krymu se dělají ramena, v Krymské se připravuje dlouho očekávaný dýchánek, na němž se sejdou pionýři táborské a olomoucké scény – Veena a Flash the Readies. Kapely s novým explozivním materiálem.

Veena o sobě dala pořádně vědět po dlouhých sedmi letech s albem Help It to Die, které logicky dostalo ve třičtvrtěhodinovém setu maximum prostoru. Čtveřice muzikantů se vydala prozkoumávat temné končiny alternative rocku, shoegaze a psychedelie – v jejich podání vybarvené nepodbízivým ženským vokálem, balancujícím mezi minimalistickými emocemi, hereckým výrazem a hrdelními výkřiky. V některých momentech (hlavně písně Voices a Stories) se nelze ubránit přirovnání zpěvačky Veroniky Buriánkové k ženské verzi Mikea Pattona, pokud si ovšem odmyslíme jeho opičáctví a suverénní projev; jakmile totiž dozněla píseň, změnila se černokněžná zpěvačka ve skromnou dívku. Kytara i basa využívají značné množství efektů, takže kapela zvukem připomíná burácení strojů ve fabrice či vzdálené hřmění, v němž se příjemné ztrácí vokál. Veena sem rozhodně nepřijela jako předkapela.

Už začali, nebo je to ještě zvuková zkouška? Koncert Flash the Readies startuje bez startovního výstřelu úvodním trackem Obodin z aktuální desky Kayos. Příjemně snové intro představuje komornější stránku kapely, harmonie přesto zůstává znepokojivá – příprava před skokem do vody. A pak... šlápnutí na pedál, kopák vražený do bránice společně s basovým éčkem a šestnáctinové melodie končící až na konci krku. Když se do toho opřou, postrock se míchá s metalem a první řada se láme v pase. Pak už je kytarista na kolenou a rozvibrovává struny imbusákem (jejich know-how). Skladba končí, ale ticho není žádoucí, chvíli se ještě vazbí a ihned navazuje další, slyšíme klavírní modlitbu, která končí dalším výletem do dálek.

Promítá se. Znepokojivé obrazy nočního lesa se mísí s vesmírnými výjevy, mlhovina Koňská hlava a ulítlé sci-fi filmy, v jednu chvíli se dostáváme pod vodu. Ale opět les, jelen, vesmír, les, jelen, vesmír... Kouzlo přeruší až příliš rychlý konec koncertu a s ním vystřízlivění. Desátá v Café V lese rozhoduje.

Listopadová ozvěna Russian Circles ještě zní v uších, Flash the Readies ji nicméně dokázali na hodinu přehlušit, a to už něco znamená.

Info

Flash the Readies, Veena
1. 12. 2016, Café V lese, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace