Články / Reporty

Erekce publika v továrně (den druhý)

Erekce publika v továrně (den druhý)

David Čajčík | Články / Reporty | 16.06.2013

Současná situace klipů, kam s kluby ve městech, kam s českým popem, případně inscenace ošálených holek. Co si z doprovodného programu druhého dne vybrat? Pro mě to byl urbanisticko-hudební workshop o pražských klubech vedený Janem Pfeifferem a Šimonem Holým – tomu vděčíme za Elekci, děkujem. Ve zkratce (znáte projekt Zkratky právě od Pfeiffera?): Chapeau Rouge je super klub i proto, že nikdo nebuzeruje lidi na ulici po desáté (jako u Café V lese), městské části až na výjimky kluby bojkotují, akademických podniků jako K4 by mělo být víc a kluby chybí v Karlíně (jakože úplně), Kobylisích (tam jsou alespoň hospody) a v Tróji (tam radši není nic). Povedená diskuze.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato, po diskuzi si zase něco poslechnout: brněnské duo Sky to Speak předvedlo ambientní performanci, ale hlavně si to pod tím nepředstavujte nekonečné plochy bez gradace, hudbu pro letiště. Sekvence z černobílých filmů doplněné o minimalistické bicí a syntezátorové vložky zvuků minulosti, o kterých se myslelo, že přežijí budoucnost. Malby srdce z anatomických atlasů přelomu minulých století, vše jen potvrzovalo nadčasovost jejich těžce uvěřitelného vystoupení.

Screamo kapel je hodně, ale kolik znáte elektronických? Perfektní vokál zpěváka Radima dělá Gagarin něčím výjimečným, jako by se esazlesa vykašlali na „metal“ a koupili synťák. Energie stříkající ze všech členů, stopadesátiprocentní nasazení a naspeedovaný bicák. HC party na Elekci. Lidé prý nejsou dobří jeden k druhému, ale Gagarin dobří jsou.

Post-hudba naživo sází téměř pouze na Artefakty. A zvláště Skořápky a Dostihy obstály skvěle. Tomáš Havlen občas řval z plných plic mimo mikrofon a i do mikrofonu zněl doprovodný hodně zajímavě. Je to ale bohužel jediné překvapení, kterého se při vystoupení post-hudby dočkáme. Hudební stránka zní přesně jako z desky. Což nevadí, když je vidíte poprvé, ale postupně to začne být nuda. Naštěstí set končí Seriály, u kterých si připomeneme, že i přes to všechno má post-hudba nejhezčí oči na světě a nejhezčí prsa na světě.

Venkovní diskotéka pomalu utichala a lidí se přesouvali do divadla na set DJské dvojice ABAB, rezidenti Chapeau Rouge. Techno ve svižném tempu roztancovalo konečně větší počet lidi a navnadilo na Schwarzprior. 8-bit z Ostravy, v zásadě punkové seskupení s láskou ke starým hrám. Mario a Doom, bělmo očí a exhibice zpěváka – vážně ještě nikdy nikoho nezabil? Tvrdé beaty, rap, Napszyklat, WWW, jednorožec, seriál Návštěvníci, sci-fi. Jedna velká barevná koláž zvuků a obrazů, od které se nejde odtrhnout. Navíc si to hrozně užívají. A všichni s nimi.

Odcházel jsem za zvuků mikrokokoto. Diskotéka, 8-bit a klávesy Michala Davida. Happycore naživo (ono už happycore namrtvo je síla). Tuctuc. Elekce měla být prý zkouška, píše se v programu. „Mají vůbec návštěvníci o kulturu tohoto typu zájem? Jsou ochotní dostat se z centra do MeetFactory? Zajímá to vůbec někoho?“ Ano, ano, ano. Elekce obstála, i když narváno nebylo, snad se zaplatila a bude znovu. Přejme to organizátorům a přejme to sobě.

Info

Elekce festival
15. 6. 2013, MeetFactory, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace