Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 02.10.2017
Pardubická Ponorka si zas jednou užila večírek z těch extrémnějších, až je s podivem, že to přilehlá sokolovna ustála. Poslední zářijový den roku 2017 si tu dala dostaveníčko čtveřice spolků, jejichž společným jmenovatelem je death metal. A byl to čtyřhodinový večer naplněný skvělou atmosférou, říznými riffy, záhrobním zpěvem a energií, která sršela ze všech stran.
Headlineři Hypnos si s sebou na československé turné vzali žánrové souputníky Anthem a Neocaesar, v Pardubicích je navíc doplnili místní Dysangelium. Odezva na jejich vystoupení byla dle očekávání velmi vřelá, přeci jen hráli na domácím hřiště, byť o plném klubu se v tu chvíli dalo hovořit jen obtížně. Charismatický zpěvák, solidní nasazení, melodický death a celkový nadhled k tomu. Příjemný začátek.
Nejslabší položkou line-upu byli polští Anthem. Sice řádně oldschooloví, místy s thrashmetalovým ozvuky, ale příliš stereotypní. Což o to, sekanou z houstnoucího publika udělali spolehlivě, ale bylo to chladné, bez atmosférického koření.
Holanďané Neocaser - to byla jiná káva. Soudě podle triček dost možná nejočekávanější parta večera se vrhla na diváky s plnou vervou a z tempa neslevila. Skupina zkušených muzikantů (všichni si svého času prošli proslulými Sinister) šlapala jako stroj a očividně se dobře bavila. A charismatický zpěvák Mike Van Mastrigt byl studnicí metalového přehrávání a patřičně přepjatých póz. Odpovídal mu už notně zahuštěný les paroháčů a také první lajna oddaných, kteří v divokém headbangingu neustali po celý set. Maličké pódium opuštěli Neocaesar v nepředstíraném šoku.
Hypnos přijeli podpořit novou desku The Whitecrow. Tomu se sice podřídil design i prodávaný merch, oporou setlistu byly ale spíše starší věci. Hypnos, bohužel bez druhého pilíře sestavy, bubeníka Pegase, předvedli obdivuhodný výkon. Vybroušený, ostrý, nadupaný nakažlivou energií. I na malém prostoru klubu pracovali s jistou dávkou opulentnosti, a to pouze za využití tak prostých prostředků, jako jsou kvanta mlhy, démonické nasvícení a trojice vhodně umístěných větráků v kombinaci se správným metalovým hárem. Frontman Bruno je žijící legenda, která se už jednou pokoušela pověsit hudební kariéru na hřebík, naštěstí marně. Už kvůli povedené poslední desce, už kvůli takovým koncertům, jako byl ten v pardubické Ponorce.
Hypnos + Neocaesar (nl) + Anthem (pl) + Dysangelium
30. 9. 2017 RC Ponorka, Pardubice
foto (c) Jiří V. Matýsek
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.