Články / Reporty

Extrémní večírek pro extrémní lidi (Hypnos & co.)

Extrémní večírek pro extrémní lidi (Hypnos & co.)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 02.10.2017

Pardubická Ponorka si zas jednou užila večírek z těch extrémnějších, až je s podivem, že to přilehlá sokolovna ustála. Poslední zářijový den roku 2017 si tu dala dostaveníčko čtveřice spolků, jejichž společným jmenovatelem je death metal. A byl to čtyřhodinový večer naplněný skvělou atmosférou, říznými riffy, záhrobním zpěvem a energií, která sršela ze všech stran.

Headlineři Hypnos si s sebou na československé turné vzali žánrové souputníky Anthem a Neocaesar, v Pardubicích je navíc doplnili místní Dysangelium. Odezva na jejich vystoupení byla dle očekávání velmi vřelá, přeci jen hráli na domácím hřiště, byť o plném klubu se v tu chvíli dalo hovořit jen obtížně. Charismatický zpěvák, solidní nasazení, melodický death a celkový nadhled k tomu. Příjemný začátek.

Nejslabší položkou line-upu byli polští Anthem. Sice řádně oldschooloví, místy s thrashmetalovým ozvuky, ale příliš stereotypní. Což o to, sekanou z houstnoucího publika udělali spolehlivě, ale bylo to chladné, bez atmosférického koření.

Holanďané Neocaser - to byla jiná káva. Soudě podle triček dost možná nejočekávanější parta večera se vrhla na diváky s plnou vervou a z tempa neslevila. Skupina zkušených muzikantů (všichni si svého času prošli proslulými Sinister) šlapala jako stroj a očividně se dobře bavila. A charismatický zpěvák Mike Van Mastrigt byl studnicí metalového přehrávání a patřičně přepjatých póz. Odpovídal mu už notně zahuštěný les paroháčů a také první lajna oddaných, kteří v divokém headbangingu neustali po celý set. Maličké pódium opuštěli Neocaesar v nepředstíraném šoku.

Hypnos přijeli podpořit novou desku The Whitecrow. Tomu se sice podřídil design i prodávaný merch, oporou setlistu byly ale spíše starší věci. Hypnos, bohužel bez druhého pilíře sestavy, bubeníka Pegase, předvedli obdivuhodný výkon. Vybroušený, ostrý, nadupaný nakažlivou energií. I na malém prostoru klubu pracovali s jistou dávkou opulentnosti, a to pouze za využití tak prostých prostředků, jako jsou kvanta mlhy, démonické nasvícení a trojice vhodně umístěných větráků v kombinaci se správným metalovým hárem. Frontman Bruno je žijící legenda, která se už jednou pokoušela pověsit hudební kariéru na hřebík, naštěstí marně. Už kvůli povedené poslední desce, už kvůli takovým koncertům, jako byl ten v pardubické Ponorce.

Info

Hypnos + Neocaesar (nl) + Anthem (pl) + Dysangelium
30. 9. 2017 RC Ponorka, Pardubice

foto (c) Jiří V. Matýsek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace