Aneta Kohoutová | Články / Reporty | 28.05.2019
„Ty sis nevzala nic vzorovanýho!“ křičí na nově příchozí parta postávající už hodnou chvíli před Palácem Akropolis a demonstrativně ukazuje na svoje vyšívané košile a krojované sukně. Nepsaný dresscode je zřejmý. Barvy, vzory, výšivky, výbuch etna. Hlavní hvězdou večera jsou totiž Dakhabrakha, world music kvartet z Kyjeva.
Je vyprodáno. O půl deváté takřka neviditelně vklouzává na podium portugalské duo Lavoisier. Orientální kytara a dramatický ženský vokál v kombinaci s teatrálním projevem vnáší do vydýchané atmosféry závan letní flamenco noci. Diváci cení vesměs kabaretní podívanou dlouhým potleskem a hvízdáním.
Nikdo se ani nepohne z vybojovaného místa. Po pár minutách se objeví hlavní hvězdy v černo-červeno-bílých krojích s typickými vysokými klobouky z černé ovčí vlny. V první řadě se zvedá ukrajinská vlajka. Bez úvodního slova sedá kapela ke svým nástrojům, které zaplnily takřka celé jeviště. Ryze vokálně rytmický začátek přináší úplně jiný příval energie, z dramatických táhlých ploch orientální hudby do experimentálního folklórního reje. „We are Dakhabrakha from free Ukraine.“ Jeden mužský hlas a tři ženské zpěvy, jejichž síla je na živo neuvěřitelná. Začíná opravdová ukrajinská veselice.
Vzorovaný kontrabas, všemožné perkusní nástroje, akordeon, klavír, brumle a další netradiční instrumenty. World music v celé své kráse, vyrůstající z ukrajinské lidové písně, energie a čistá radost z hudebního prožitku. Když přichází notorický známý song Vesna oslavující jaro, probouzí se ze zimního spánku i zbytek diváků a ve vzájemné interakci s kapelou dotvoří atmosféru imitací ptačího zpěvu. Tahle hra na ozvěnu dá vzniknout unikátnímu ekosystému mezi diváky a kapelou. Nechybí ani píseň Karpatskyi rap o tom, jak nesnadné je najít si manžela, s komickou vložkou založenou na převaze ženského elementu v kapele, nebo vokální symfonie s anglickým názvem Baby. Na stupňující se davovou radost reaguje čtveřice hudebníkům krátkým zvednutím se od nástrojů. Drobné gesto dá pokyn k poslednímu tanečnímu tažení a záchvatu euforie, bez přídavku se dnes domů nejde.
Folklór v podání DakhaBrakha funguje jako oslava země, návrat ke kořenům, tradice pospolitosti, vyprávění si příběhů a nenásilná forma odboje proti politické moci. Zhruba devadesátiminutový set tak končí zběsilým kolotočem zaslouženého potlesku, máváním vlajkou a závěrečným vzkazem z podia: „Peace, love and no Putin.“
DakhaBrakha (us) + Lavoisier (fr)
26. 5. 2019 Palác Akropolis, Praha
foto © su
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.