Fullface: Sunshine a jejich snapshots, chápeš?

S Kayem Buriánkem o dokumentární zběsilosti Back to the Roots, která kulometnou rychlostí mapuje minulost i současnost Sunshine. O chaotickém souladu, o prokletí kolem domácích videoklipů i o tom, proč stojí za hřích podívat se Banksyho filmovou trefu do černého. V prvním čísle Full Moonu v roce 2014 navíc čtěte velký rozhovor přímo s režisérem dokumentu Jiřím Marshalem.

Jaký jsou tvoje dojmy z dokumentu (recenze tady ) ve chvíli, kdy tour spojenou s promítáním už mají Suns za sebou a přišel novej rok? Nebo ten správný odstup ještě nepřišel?
Já jsem úplně mimo hru, nemám odstup, viděl jsem to mockrát, sekvence znám nazpaměť a navíc jsem u všech byl, vybíral je, schvaloval a přemýšlel nad nima. Je to těžký, jde jenom o fragment, asi budu muset spíš napsat knížku. Chtěl bych.

Za dokumentem stojí Jiří Marshal a jeho společnost AD ROOM - proč padla volba zrovna na něj?
Kdybych to měl bagatelizovat, tak mě lidi, co točí klipy pro Majka Spirita, obecně nezajímaj. Původně byla myšlenka na dokument rozebíraná s LIP Production (Life Is Porno), s Karkysem, o kterým si myslím, že je hrozně fajn a šikovnej, ale oni akorát rozjížděli velkej videoprojekt s Kryštof, což indikovalo, že nebudou mít čas. Pak jsem šel na schůzku s naší dnes už bývalou manažerkou Martinou, která přivedla Jirku, a musím říct, že i když fakt nemám sebemenší gay sklony, tak mě od prvního momentu bavil. Myslím, že jsme si sedli lidsky, a to je asi zásadní důvod, proč to dopadlo. A samozřejmě zásluha Martiny, abych jí neupíral nespornej kredit.

Baví tě jeho videoklipy?
Jak jsem řekl, respekt, ale že bych byl velkej fanoušek klipů pro Majka Spirita, Celeste Buckhingham nebo Charlie Straight, to zase ne. Spíš to ale vychází z faktu, že mě hudba ani jednoho ze jmenovaných nebaví a nic mi neříká, takže pokud mám odhlídnout od toho a mít názor jen a jen na videa, pak mě baví slabost pro černobílý vidění, citlivý implementovaní grafiky, absolutně nečeská estetika, tvárnost a zároveň až cholerický prosazování svýho, což vede k hádkám, který jsou produktivní a posouvaj hranice i možnosti.

Finální verzi dokumentu předcházelo šílený množství práce a prohrabování se tunami materiálu. Je něco, co se do výsledku dostalo proti tvé vůli?
Jako děsnej hrdina jsem je nechal použít všechny ty gay narážky a fóry, který jsme často v rozhovorech i sami iniciovali (třeba rozhovor s Casey Chaosem) a nakonec jsem si říkal, jestli to už není přes čáru. Možná je, minimálně to místy už není vtipný.

Došlo i ke sporům?
Jediný sporný místo nastalo asi kolem jedný úplně jasný a dost ostrý invektivy. Klukům to přišlo zábavný a kontroverzní, mně nepřijatelný. A vyhrál jsem, což svědčí o tom, že panoval naprosto chaotickej soulad.

Nedávno jsme se spolu bavili o výtečným Banksyho dokumentu Exit Through the Gift Shop, s nímž Back to the Roots sdílí minimálně smysl pro humor, ironii a mystifikaci.
To byla jedna z Jirkových referencí a díky němu jsem se k tomu filmu dostal. Je geniální od začátku do konce, dokonalej komplot se spoustou skvělejch fórů, bizarností a navíc vypovídá o fenoménu, kterej je bezesporu fascinující. Přemýšleli jsme na základě filmu o zápletkách, ale nakonec jsme museli uznat, že tady to bylo od začátku do konce plánovaný a použít podobný schéma u dokumentu, jehož páteř jsou náhodný a nesouvislý retrospektivní záběry, navíc amatérskýho charakteru, je asi nesmysl. Ale ten film je fenomenální, všem vřele doporučuju a je fuk, jestli má někdo vztah ke street artu nebo chce být amatérskej terorista.

Co pro tebe dokument znamená? Je to tečka za určitou érou, vzpomínání, uvedení řady věcí na pravou míru nebo prostě ohlédnutí za vším, co máte se Suns za sebou?
Chceš fakt pravdu? Asi jsem to nikdy nikde neříkal a možná tím některý lidi naseru. Pro mě je vizuální stránka kapely strašně důležitá, vždycky byla. Když jsme měli peníze a možnosti a v LA točili náš první skutečnej klip k Victim, volal mi režisér a vyprávěl mi něco o zapálených auťácích, rozbíjení, baseballových pálkách, prostě idiotskej MTV shit plnej klišé. Říkám to ne, to nechceme, stačí jednoduchej klip s kapelou, co hraje živě ve velkým ateliéru, na hodně kamer a tak. A on přišel s konceptem, jakej se pak natočil. Vždycky jsem do těch věcí hodně kecal. Režiséři to nesnášej a já to chápu. Námět s králičíma hlavama a komparzem v Top! Top! The Radio! jsem si taky vymyslel a viděl ho ve svý hlavě úplně jinak, ale některý věci už nejdou ovlivnit. I tak jsem ale vděčnej Mods za to, jak to nakonec natočili. To samý můj kámoš Honza Kalvoda, kterej je dneska skvělej reklamní režisér, ale vyprávět, jak jsme se hádali kvůli klipu k Victoria’s Secret Blackmail, by nebylo politicky korektní.

Co se stalo?
Já měl nápad s kabelama, co si žijou svým vlastním životem, kterej jsem podobně zpracovanej viděl v klipu The Blood Brothers. Honza přišel se svým konceptem, ale já jsem se při jednání se Stillkingem, kteří ho tehdy zastupovali, zvedl v půlce prezentace od stolu a řekl, že takhle fakt ne. No, kretén, ale za svým názorem si i přes ty frackovský excesy stojím. Český klipy jsou shit. Jedinej, kdo měl svůj nápad precizně vypracovanej a dotaženej, byl Scarf (Honza Zajíček), jehož klip k Days Will Never Be the Same považuju za náš českej top, zpětně mu za něj děkuju a mrzí mě, že jsme neudělali společně další, i když byl naplánovanej a skoro připravenej k realizaci.

O jakou mělo jít píseň?
Měla to být na Today, kterou si Scarf sám vybral, což je legrační, protože nakonec po dlouhatánským martýriu a několika smutnejch pokusech ho natočil Boodya s Karkysem. Nápad měli dobrej, ale zpracování mě nebaví a je to spíš chyba mizerný produkce a chudýho budgetu. Co si pamatuju, Scarf to měl precizně vymyšlený, strašně vychytaný grafický prvky, pyrotechnický efekty, dokonce se dělaly i nějaký testy a kamerový zkoušky, ale nakonec to klasicky dojelo na penězích. Původně jsme se bavili o nějakém stropu, kolik na to máme, případně doseženeme, ale jeho rozpočet byl ve finále na nás astronomickej a bylo jasný, že začít škrtat by konceptu ublížilo, takže jsme to vzdali, což mě dodnes mrzí.

Co následovalo po Days Will Never Be the Same?
Pak už to šlo z kopce, nemáme žádnej dobrej klip, všechno jsou to flastry na průsery a různý náhražky a kompromisy. Jirka Marshal byl po hodně dlouhý době někdo, u koho jsem si v duchu řekl “yeeeessss!“. Tohle je konečně zase ono, konečně dejchám, nemusím rolovat oči v sloup a kousat se do rtů. A je fuk, že to není klasickej klip, ale dokument postavenej z velký části na archivu.

Jak se na Back to the Roots tvářil zbytek kapely?
Popravdě nevím. Oni neprojevili za celou dobu žádnej signifikantní support, spíš jsem měl pocit, že to berou tak, že já si konečně za něčí peníze zase dělám, co chci, a naplňuju vize. Takže nevím, co si o tom myslí, což je pro nás typický, haha. Ale už to neřeším, dokument je hotovej a už to nikdo nevezme zpátky. Je to jednostrannej pohled vypreparovanejch videozáznamů, který parciálně obsahujou nějakou dobu jedný kapely. Nic víc, nic míň. Snapshots, chápeš?

Dostane se některý zkracovaný materiál jako bonus na DVD? Např. kompletní diskuze s Pavlem Turkem?
Myslím, že ne. Pavel Turek je dlouhodobej kamarád, věci, který mi vyprávěl mimo rozhovor, jsou pro mě dost zásadní. Celej ten kapelovej chat byl pojatej dost nešťastně, říkal jsem předem, že to nebude vtipný a nebude to mít potřebnej drive, pět lidí plus moderátor nejde ukočírovat. Navíc celej set-up byl volenej podle vizuálních a ne sonickejch parametrů, takže ve výsledku je z rozhovoru jen rozpačitý mumlání.

Ale dokument bude k dostání na DVD?
To je právě to vtipný, naše klasická smůla. První várka DVDs, který byly v prodeji na dvou vánočních koncertech Suns, je vadně vyrobená, takže teď probíhá dementní reklamace. Jinak to bude k mání přes náš e-shop, ale možná bych to viděl tak, že každýmu, kdo bude mít zájem, pošlu zaheslovanej link na HD stream.