Jakub Béreš | Články / Reporty | 14.08.2017
Vtípky o tom, že Grape je taková malá Pohoda, přestaly být vtipné, když organizátoři piešťanského festivalu po několikátém vyprodaném ročníku zvětšili areál, který tento rok pojal až dvacet tisíc lidí. Bohužel tak lehce ubrali na intimní a domácí atmosféře, kterou se mohli pyšnit minulé ročníky. Neukočírovanou reklamu s auty vedle pódia organizátoři vylepšili nabitým programem a empatií, se kterou řešili krizovou situaci během přívalové bouřky a prudkého deště.
Po energických De Staat, kteří si každou vteřinu na pódiu užívali tak, jako kdyby byla jejich poslední, byl přechod na životem znuděného Gregoryho Gonzaleze a jeho Cigarettes After Sex v rozpáleném obřím stanu ta nejhorší možná volba. O specificky zadumanou atmosféru, kterou se mu daří navodit na klubových koncertech, se ani nepokoušel a nechával své písně s rádoby cool texty z romantického bezčasí volně létat prostorem. Silný dopad na namačkané fanynky v prvních řadách zaručen, o kus dále byla cítit podobná apatie jako u strnulého zbytku kapely.
Náladu spravil radostný koktejl jménem Metronomy. Tedy show od kapely, která se bere tak akorát vážně, aby dokázala vyčarovat úsměvy lehce dementními melodiemi, dojmout baladami z předpoledního alba Love Letters a na konec i roztančit náročnější posluchače. Vrcholem koncertu byla skladba The Look, během níž bubenice Anna Prior vystřídala frontmana Josepha Mounta za mikrofonem a právem na sebe upoutala veškerou pozornost, která se jinak upínala na šaškující muzikanty.
fotogalerie z festivalu tady nebo tu
Aurora a její věčně ublížený naivní výraz by skvěle padnul do odpoledních hodin, v pátek večer jsem tak zvolil rychlý přeběh do menšího stanu na domácí Bulp. Ti se naopak z odpoledních hodin zaslouženě prokousali do hlavního času a zpoza květinami ozdobeného pódia roztančili nápaditou souhrou beatů a melodického zpěvu. Pak silná bouřka na několik desítek minut stopla program. Vidět po nejistých vyhlídkách nastupovat za pult německé Kollektiv Turmstraße, bylo stejně kouzelné jako jejich letní set, který rozehřál stan před drumandbassovou smrští, bez níž by si Slováci neuměli svůj druhý největší festival a společenskou akci pro mladé vůbec představit. Další slovenskou jistotou Grapu jsou sety Jimmyho Pé a FVLCRVM. Ti na rozdíl od agresivního drum and bassu z konce minulé dekády v podání Sub Focus vyšvihli současné sety, jejichž aktuálnost podtrhly samply z poslední desky Vince Staplese. Co se stane zítra?
Grape Festival 2017
11. - 12. 8. 2017, Letiště, Piešťany
foto © Sebastian Vošvrda
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.