Ondřej Pěkný | Články / Reporty | 21.10.2023
Letím nocí po mostě ke Štvanici, na sobě fake černý kožich. Nejsem zrovna raver, ale vystoupení Coucou Chloe na Creepy Teepee 2017 mi učarovalo, a když jsem viděl, že jí Heartnoize dělají koncert v Praze… Před Fuchsem postává pár dalších lidí ve fakeových kožešinách, další v „urban outfitech“, pak i civilněji oblečení, v úhrnu míří ladění do černa. Procházíme červeným závěsem dovnitř, první set začíná souběžně s dveřmi.
Housewife 9 je spojován, jako i Coucou Chloe, s kategorií dekonstruované klubové hudby. Působí to funkčně, eklekticky, zároveň to pořád odpovídá mému ponětí o klasické konstrukci tanečních žánrů. Slyším třeba grime, sample P Moneyho. Kde a jaká je tu dekonstrukce? Po čase zaznamenám v rytmu náznak konfliktu. Průběžně se aktualizující rytmická odbočka způsobuje disruptivní vstup, jako kdyby někdo klepal na dveře. Úvaha o ukázkách dílčího uvolňování konstrukce ve mně nenachází konstruktivní výstup, a tak to stačí. První set končí, jsem venku na cigaretě.
Dělám chybu a míjím se s druhým setem, Sim0ne. Vadim Petrov k němu řekl: půlhodina je málo, trance remixy polozapomenutých Y2K hitovek, diskotéka na dětském táboře, čekání a dočkání se virální hitovky, remixu Say Yes to Heaven od Lany del Rey. Jásot. Třetí set, NobodyListen. Kdo je obeznámen s jeho sérií akcí Addict, nemusí být překvapen tím, že Coucou Chloe zná a že je schopen se do pozice jejího supportu „nominovat sám“. Jeho set je tvrdší, ráznější, techno, působí při něm velmi charismaticky, pod světlem malé lampičky září prsteny na jeho rukou.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Koncert Coucou Chloe před šesti lety byl fascinující směsí, která v intenzivním vedru klubu hypnotizovala rytmem a charakteristickou zastřeností, spojovala v sobě vřelost a smyslnost s chladem a distancovaností. Specifičnost, díky které se v následujících letech její hudba stala, mimo jiné, oblíbenou volbou i na módních přehlídkách. Současná Chloe působí jako věrohodné, sebevědomější rozvinutí tehdejšího temperamentu. Něco distancovanosti se změnilo ve prospěch aktivnější komunikace s publikem.
Vedle „narkotičnosti“ starší tvorby (EP Erika Jane) nyní výrazněji vystupují nové energičtější skladby. V některých (/na novém albu Fever Dream) jsou tvrdší beaty, skladby se stávají sevřenějšími. Překlání se víc k formě, kterou někteří nazývají „avantgardní pop“. Chloe na podkladu zastřeného vokálu i křičí („Let it go!“), což na nahrávkách není a tracky se tím ozvláštňují. Ona smyslnost nachází větší výraz ve fyzické stage presence, ale není vulgární, nebo pokud přece trochu, pak říkám distancovaně. Velká, vřelá party.
Coucou Chloe (fr) + Housewife 9 (fr) + Sim0ne (uk) + NobodyListen
18. 10. 2023 Fuchs2, Praha
foto © Lucia Banáková
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.