Články / Reporty

Ikona smutného chlapce (Yung Lean)

Ikona smutného chlapce (Yung Lean)

Michal Smrčina | Články / Reporty | 03.12.2017

Odvěký pesimista Yung Lean po roce v Praze. Zpocené Roxy ovládl naposledy zásadním albem Warlord, tentokrát přijel uvést poněkud sedativnější, zpěvnější, ale neméně chytlavou desku Stranger. Ta vyšla nedávno a opět přináší těžko napodobitelný zvuk a atmosféru, koketujíc přitom s outsiderským popem i žánrovými experimenty. Na tour smutného mladíka doprovází elektronický hudebník Woesum, který jinak zůstává ve stínu dvorního producenta Sadboys gangu Whitearmora. Noblesní prostor lodi Lucerny přinesl velké plus díky své kapacitě a balkonům, ale Woesumův úvod působil vyprázdněně nejen hudebně, ale i návštěvností. Beaty a světla evokovaly věčné diskotéky Jirky Neumanna, které už léta hostí sousední Lucerna Music Bar, nebo i zasazení Leanova klipu Henessey & Sailor Moon.

Pak secesní Lucernu zaplavila rudá zář. Taky hloučky omladiny, která za pár let přijde na maturitní ples na totéž místo. Co scházelo na věku, nescházelo na nadšení, švédského rappera přivítal masivní les rukou. Otrhané džíny, mladý, a přece strhaný výraz, to bylo vše, co bylo možné za pár okamžiků spatřit. Potom už se Yung Lean zahalil do krvavé mlhy, z níž vystupovala jen jeho silueta. Red Bottom Sky. Rozpory na každém kroku, v každém gestu, písni. Úmysl? Přednost nedostávaly tracky ze stávajícího Stranger, spíše naopak, osvědčené hity padnou na úrodnou půdu vždy a jejich klubový potenciál je nepopiratelný. Očekávání viselo nad novými písněmi, jejichž minimalistická produkce a odevzdaná uhlazenost slibovaly v klubových podmínkách zážitek, tedy s dobrým zvukem a řádně nahlas. Dostalo se i na to. Čistý zvuk jak víno, temnota na dosah.

fotogalerie z koncertu tady

Vedle klasik jako Ginseng Trip 2002, Afghanistan, Highway Patrol, Diamonds se objevily třeba Yellowman, Metallic Intuition či Agony a Lean dokázal, že jeho sólové, pěvecké emo pokusy dokážou strhnout i večírkuchtivé jedince. Kmitání mezi pláčem a fascinací rapovým pozlátkem, několik úskoků stranou hip hopu, pryč do rozmazaných krajin plných smrtících propastí. Klid, gradace, bouře, zpět k bezvětří. Při Leanově plodné tvorbě a návykovosti tracků se leckdo neubránil zklamání, že se nedostalo právě na jeho srdeční skladbu.

Zasmušilý mladý muž zůstával zahalen v kouři, publikum nepřetržitě a fetišisticky svítilo lesem smartphonů. Yung Lean neztrácel čas zbytečnými slovy, ledově sypal jeden track za druhým, koncert skončil rezolutně a svižně, stejně jako začal. Navazování přátelských pout s publikem se nekonalo.

Info

Yung Lean (se) + Woesum (se)
29. 11. 2017, Velký sál Lucerna, Praha

foto © Petr Jansová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace