Maria Pyatkina | Články / Reporty | 14.08.2018
Tento srpnový večer měli brněnští hipsteři o programu jasno: do Sono Centra přijeli britští indie intelektuálové Alt-J. Kapela si v poslední době naše destinace oblíbila, fanoušci ji mohli vidět loni na festivalu Colours of Ostrava a pak v únoru v pražském Foru Karlín. V neděli nadšená a vymóděná omladina pomalovaná třpytkami postupně naplnila sál a rozhostila se atmosféra letního festivalu. Teplý větřík ale nahradily chladné závany klimatizace a chybělo hvězdné nebe nad hlavou. „Festival“ byl redukován na jediný bod programu: Alt-J hráli bez předkapely, což většinu publika, hádám, potěšilo. Nabuzená parta kluků za mnou vtipkovala na téma „Brno-maloměsto“: „Kdo jinej než my, Pražáci, to tady rozhejbá?“ Třeba Slováci? Byla jich tu taky spousta, ať už brněnských nebo těch, kteří si Alt-J nedali večer předtím na Grape Festivalu v Piešťanech.
Trojice britských hudebníků dorazila na minutu přesně a začala temnou pulzující hitovkou z aktuálního alba Deadcrush. I když se hrály většinou rytmičtější skladby, Alt-J působili uklidňujícím dojmem. Jestli jste ovšem s jejich tvorbou obeznámení, diskotéku ani nečekáte. A pokud jste byli na jejich zimním pražském koncertě, setlist vás nepřekvapil – zůstal stejný. Nezměnila se za ten rok ani vizuální stránka: členové kapely byli od sebe oddělení svítícími tyčemi, které hrály barvami, blikaly a sekundovaly hudební produkci. Publikum se zasněně vlnilo na křehké a hravé melodie jako mořské řasy u břehu oceánu a zaoblené bílé obrysy balkonů Sono Centra tvořily tomuto lidskému moři pobřežní čáru. Byla to ale vzhledem k velikosti sálu spíše malá laguna a byla samozřejmě beznadějně vyprodána.
fotogalerie z koncertu tady
Výběr skladeb potěšil: nejvíc jich zaznělo z debutu An Awesome Wave, který zůstává u fanoušků nejoblíbenější. Bodovaly však i písně z poslední desky, jako úderná In Cold Blood nebo meditativní a citlivá 3WW. U majestátní Pleader byla velká škoda, že ji nedoplňovala živá dechová sekce: s podobnými zvuky, které hudebníci těžko předvedou ve třech, si klávesák Gus-Unger Hamilton poradil pomocí připravených samplů. Charakteristickým dvojhlasem spolu s kytaristou Joem Newmanem to náležitě zpestřovali. Newmanovi nějaký ten tón občas ujel, ale to až tak nevadilo. Plnoštíhlý a vousatý, mňoukal do mikrofonu jako sytý kocour a šířil svou spokojenost sálem.
I přesto, že zvuk v předních řadách bývá poněkud ostrý a neuchopitelný, dalo se vychutnat spoustu hudebních detailů. Nebylo však nic navíc: ke konci setu (zejména když to vidíte jako já potřetí) začínalo dění na podiu, kde jediný pohyb představovalo blikání světelných tyčí, pomalu nudit. U tak komplikované, ladné a zasněné hudby by nebyly od věci poutavé vizuální podklady, jaké používají třeba Depeche Mode. Navíc videoklipy samotných Alt-J vždycky fascinují výraznými obrazy a mohly by být inspirací pro oživení koncertů. Ale když dám podobné fajnšmekrovské poznámky stranou, koncert Alt-J je pořád skvělý hudební zážitek. I když dost introvertní.
Alt-J (uk)
12. 8. 2018 Sono Centrum, Brno
foto © Mária Karľaková
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.