Články / Reporty

Jacob Collier bez kapely, zato s plným Sonem

Jacob Collier bez kapely, zato s plným Sonem

Karolina Veselá | Články / Reporty | 01.11.2022

Koncertní šňůra Jacoba Colliera spojená s vydáním třetí desky jeho projektu Djesse byla covidem i dalšími okolnostmi odložená tak, až přijel Collier místo s kapelou sám. Změnil se také obsah koncertu a slibovanou Djesse vol. 3 nahradily pianové covery. Zklamání při čtení informačního mailu bylo nemalé, někteří vrátili koupené lístky. Nakonec se ale Sono Centrum v rámci podniku JazzFestBrno stejně vyprodalo a na umělce čekal dav nadšenců rozhodnutých si koncert bez ohledu na cokoliv užít.

Collier neztrácel čas a hned po oficiálním začátku doslova vběhl na scénu. Ne k nachystanému pianu a dalším nástrojům, ale přímo před lidi. Svým tělem udal rytmus, publikum rozdělil na sekce a rozdal role. To se tleskání, dupání a zpívání ochotně ujalo, přeci jenom na Collierových koncertech je potřeba s interakcí počítat. Umělec celý koncert zapojoval diváky do stavby písní, hyperaktivně pobíhal po scéně a snažil se ze všech v sále vytvořit jedno tepající těleso.

S výběrem písní vsadil tak trochu na jistotu, každý si přeci na koncertě rád zabrouká. Tady bylo dokonce žádoucí se do zpěvu opřít, a to hned v úvodní We Will Rock You. Zdá se to jako laciná volba, těžko se ale popisuje, jakým způsobem Collier skladby přetváří. Dokáže v nich totiž zachovat to ikonické, hitové, přidává ale něco ze sebe, obohacuje harmonii o nepředstavitelné postupy a pohrává si s melodií jako s plastelínou.

Po druhé skladbě Can’t Take My Eyes Off You hudebník vysvětlil, že dovézt celou kapelu do Brna bylo logisticky nemožné, jelikož tímto koncertem startuje šňůru, kterou potáhne až do Vánoc. Pokud v někom ještě přetrvávaly výčitky a pochybnosti, musely se rozplynout. Londýňan totiž neoplývá pouze absolutním sluchem a jedinečným talentem, ale také uvěřitelnou skromností a srdečností. Vše odpuštěno.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Zbytek koncertu se nesl v podobném duchu. Zazněly písně jako All at Sea, Fix You nebo Human Nature, také jeho autorské All I Need a The Sun Is in Your Eyes. Většina skladeb byla, jak tomu název nejnovějšího live alba napovídá, u piana, doprovázel se také na kytaru nebo harmonizér. Zážitek umocňoval až pokojíčkový zvuk vymazleného sálu, a jelikož byl zrovna Halloween, doplnil Collier svou tematickou košili a ponožky plyšovou dýní na hlavě, se kterou se objevil na první z přídavků.

Tím byla opět improvizovaná píseň s publikem, u které hudebník nepůsobil ani trochu křečovitě nebo afektovaně. Společné zpívání si užíval stejně jako nadšené publikum a celý večer by se dal shrnout do dvou slov – pure joy.

Info

JazzFestBrno: Jacob Collier (us)
31. 10. 2022 Sono Centrum, Brno

foto © Tomáš Hála

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace