Články / Reporty

Kardinál přistál v dánském lese (Pinegrove)

Kardinál přistál v dánském lese (Pinegrove)

Jiří Mališ | Články / Reporty | 22.09.2016

Sdílet koncertní halu se satirickým glam rockem v podání Steel Panther není jednoduchá záležitost. Ale když se koncert Pinegrove přesouval z malého sálu kodaňské Vegy do útrob tamního Ideal Baru, došlo mi, že objev roku z Montclair v New Jersey si srdce skandinávských hipsterů ještě nezískal. Místnost se plnila pomalu a čtvrtinu publika pro zahajující duo Rasmus Brix tvořila hlavní kapela večera. Třicetiminutový otvírák byl tempem o tři úrovně níže než chystaný hlavní chod a pokus o atmosferický shoegaze kazil fakt, že oba muži na pódiu hráli na elektrickou kytaru a instrumentální části chyběla hloubka. Vokál se snažil být někde na úrovni kapely Cancer, ale hlasu Nikolaje Vonsilda se jen tak někdo nevyrovná. Nejlepším momentem vystoupení Rasmus Brix tak bylo kytarové outro v posledním tracku.

Pinegrove přiletěli Evropě představit debutové album Cardinal, za které se jim dostalo chvály od předních hudebních magazínů. Kouzelné falsetto Evana Halla ve mně sice vzbuzovalo obavy o tom, jak bude znít naživo, ale hned v úvodní písni Visiting jsem se zamiloval do všude přítomných “óóh” a “ááh”. Následovala nejpopulárnější skladba Old Friends a od té chvíle si šestice Američanů držela publikum v otěžích příjemného indie rocku. Občasný vliv americany byl slyšet v rytmu skladby Aphasia, zatímco emo zvuk a lyričnost inspirovanou Jimmy Eat World či Brand New připomínaly starší skladby z kompilace Everything So Far. Zlatým hřebem večera byla nejrychlejší Then Again, při které mi dojetím slzely oči. Kouzelný nádech alba, které bylo o přátelstvích a obtížích spojených s jejich ztrátou, je cítit i naživo. A když se koncert chýlil ke konci, zpomalilo se přes emotivní Size of the Moon ke kolébavé Waveform. Původně bylo v plánu zakončit koncert stejně jako desku songem New Friends, ale když potlesk neutichal ani po dvou minutách, dostalo se nám přídavku. Nový singl Offer má v sobě nádech country a dává tušit, kam se kapela vydá s další nahrávkou. Závěrečnou skladbou se nakonec stala jedna z nejstarších - Recycling. Se slovy „nothing really bugs me out” jako by nám bylo řečeno, že konec koncertu neznamená konec světa.

I když počet lidí v Ideal Baru se rovnal ratingu Cardinal na Metacritic, Hall si počínal jako stand-up komik a publikum si získal introvertním humorem. Stejně jako Whitney nebo Car Seat Headrest, Pinegrove jsou novým exportem americké indie scény. První koncerty ve Starém světě jsou vždycky ostýchavé, ale necelá stovka fanoušků, která na debutové skandinávské vystoupení zavítala, se dočkala brilantního výkonu. Kardinál bude na severu Evropy vždy vítán.

Info

Pinegrove (usa) + Rasmus Brix (dk)
20. 9. 2016 Ideal Bar, Kodaň

foto © Anders Hvenegaard

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace