Korzo #7: To nejlepší

Tradiční resumé poněkud netradičního ročníku – nepamatuji si rok, kdy by na festivalu v Karlových Varech byly silnější a zajímavější dokumenty než hrané snímky. Níže seznam pěti nejlepších filmů, abecedně, o většině z nich ještě uslyšíme. Klasiky jako Vetřelec nebo Spalovač mrtvol zůstávají záměrně stranou.

Amazing Grace
Živé album Arethy Franklin nahrané v lednu 1972 v kostele New Temple Missionary Baptish Church v Los Angeles, společně s gospelovým sborem The Southern California Community Choir, je v bohaté diskografii americké umělkyně z mých nejoblíbenějších. Film, který koncerty zachycuje, sice nepřináší navíc žádné rozhovory, zajímavosti nebo bonusy, ale jeho atmosféra je tak jedinečná, že to ani trochu nevadí. Potěšil i neustálý úsměv režiséra Sydneyho Pollacka nebo členové The Rolling Stones v publiku.

Forman vs. Forman
Miloš Forman očima Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny. Střihový dokument věnovaný nejslavnějšímu českému režisérovi potěší zejména častým použitím rozhovorů určených pro zahraniční média a množstvím dosud neviděných záběrů. Tvůrci se zaměřují spíše na Formanova témata a názory, než že by detailně pitvali jeho dílo, a to je moc dobře. Forman je navíc hned několikrát zmíněn v dalším povedeném dokumentu Jiří Suchý – Lehce se s životem prát.

Mystify Michael Hutchence
Režisér Richard Lowenstein se v našem rozhovoru nechal slyšet, že původně chtěl natočit hraný film, ale nenašel vhodného představitele hlavní role, a tak se nakonec rozhodl pro dokument. Vzhledem k tomu, jak dokumentární snímek věnovaný frontmanovi skupiny INXS dopadl, udělal moc dobře. Příběh se spoustou vtipných i pohnutých momentů, plný unikátních scén, známých tváří i záběrů z klipů natáčených v ještě socialistické Praze.

Parazit
Chytlavý příběh neřestně cizopasné rodiny. Korejský snímek Parazit přijel do Varů ověnčen vítězstvím v Cannes, což je vlastně další z jeho překvapujících rozměrů – od vítěze soutěže áčkového festivalu čekáme spíše vážnější podtóny. Ale i díky tomu je Parazit tak výjimečný, kromě množství gagů a absurdních situací totiž obsahuje i důležitá témata, jen jsou skrytá a zamaskovaná.

Rudá
Latinská Amerika v té nejlepší formě. Argentinskému snímku nechybí nic, co mám na jihoamerické kultuře rád – tajuplný, napínavý příběh, absurdní humor i famózní dialogy. Neschází ani úžasné obrazy či špetka kouzelného nadpřirozena, i když v tomto případě záleží opravdu na interpretaci. Okouzlující atmosféra a neskonalá zábava.