Články / Reporty

Let’s Dance (The Wombats)

Let’s Dance (The Wombats)

Jiří Mališ | Články / Reporty | 18.04.2018

Hutnou hudební nadílku si pro kodaňské fanoušky britského indie připravili liverpoolští výstředníci The Wombats. Novou desku Beautiful People Will Ruin Your Life přijeli představit v doprovodu hned dvou vycházejících kapel stejného žánru a malý sál hudebního domu Vega se tak svižně plnil hned od začátku.

Jako první se pódia ujali The Night Café, které si Wombats pro letošní tour nabalili ve vedlejší čtvrti. O žádný kopírák slavnějších sousedů se ale nejednalo, mladé kvarteto připomnělo spíše The Kooks na vrcholu jejich slávy. Bohužel ale existuje důvod, proč britskému indie před pár lety odzvonilo. Skladby velice příjemné na poslech, o tom žádná, ale do paměti se nevryla jediná. Pokud se The Night Café budou chtít vyhrabat z věčné role předkapely, bude zapotřebí víc osobitosti a nejen nezaměnitelný liverpoolský přízvuk a chytlavé, leč taky zaměnitelné riffy.

Pak se Kodani poprvé představila brightonská čtyřka The Magic Gang a obavy z další kopie The Kooks byly ale zažehnány během první skladby. Frontman Jack Kaye si z jihu Anglie přivezl slušné bravado a vystupováním připomněl Maca DeMarca. Hudebně se výkon dal přirovnat ke Car Seat Headrest, a to včetně průměrných ukňouraných vokálů a produkcí zavánějící Soundcloudem. Kde ale chyběla kvalita, kraloval charakter – The Magic Gang se publiku dokázali prodat a během závěrečné All That I Want Is You se už naplno tančilo a kytarový riff mi v hlavě hrál ještě ráno poté.

Čekání na hlavní chod večera se protáhlo, což vydýchanou, vyprodanou Vegu nechalo lehce rozladěnou. O to větší byl potlesk, kterého se The Wombats dostalo s nástupem na pódium. Set načali stejně jako čerstvé album skladbou Cheetah Tongue a pak diváky vzali na cestu do historie kapely, která skončila u debutového alba songem Kill the Director. I po jedenácti letech krotil frontman Matthew Murphy frenetické vokály perfektně, sál skákal nadšením a řval „if this is a romcom, kill the director!“. Party nebrala konce, ze širokého repertoáru vytáhli The Wombats taneční pecku Techno Fan, diváci si šplhali na ramena a nadšení ovládlo celý dům. Kromě doprovodných vokálů měl Murphy k dispozici i na pět set neúnavných hlasů v publiku, které se nejvíce činily během starších skladeb Moving to New York a Tokyo. Naprostý vrchol přišel ovšem s novinkou Turn, jejíž „it won’t get better than this“ se sálem neslo, až mrazilo v zádech. Poslední horečnou tancovačku jsme si užili během žánrové klasiky Let’s Dance to Joy Division – energie dostala punkový nádech a když se trio na okamžik odebralo z pódia, vyvolání k návratu na sebe nenechalo dlouho čekat.

Greek Tragedy byla bohužel slabším zavírákem, než by si koncert zasloužil. A drobná kaňka na závěr charakterizovala celý večer – průměrný výkon předkapel a občasný zádrhel ve vokálech The Wombats narušily jinak skvělý indie mejdan se skupinou, která svými lehce vyšinutými texty krmila jednu generaci ostrovních fanoušků.

Info

The Wombats (uk) + The Magic Gang (uk) + The Night Café (uk)
17. 4. 2018 Lille Vega, Kodaň

foto © Japs

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace