Články / Reporty

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar | Články / Reporty | 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Popularitu interpreta, skvělou show, zvuk anebo něco tak pofidérního jako fakt, že se v klíčový večer odehraje něco nezapomenutelného. Že se v jeden okamžik propojí energie všech zúčastněných. A přesně na to vsadili na scéně Unijazzu v břevnovském Kaštanu.

Na začátek se časoprostoru ujímají domácí Rouilleux, hudební projekt Luboše Rezka. Na pódium přichází ve dvojici s dlouholetým spolupracovníkem Martinem Sýkorou a začínají zlehka, snad nechtějí příliš hýbat přátelskou atmosférou v sále. Dlouho jim to však nevydrží. Zvuky syntezátorů, stále hustší a hrubší začínají nabírat na intenzitě a zároveň s nimi jako by se začínal zvětšovat i prostor. Přes houstnoucí atmosféru mají jejich skladby pořád dost místa k růstu, přitom zůstávají podivně něžné, zejména díky nepřeslechnutelným melodickým repeticím. Navzdory ruchům a experimentům se publikum stále koupe v písních. V písních, které se vyvinuly v něco mnohem většího a komplexnějšího, ale současně neopustily svou podstatu. Slov tolik nezazní, nejsou zásadně potřeba. Chvílemi hudba vyvolává pocit milosrdného kómatu, ale na tepně je pořád cítit pulz.

Alexandera Hackeho, baskytaristu legendárních Einstürzende Neubauten a jeho ženu Danielle de Picciotto po nástupu zalévá překvapivě hodně světla. Chvíli to vypadá, že náladu to ochromí, jenže tady nejde o přítmí, reflektory, mlhu a podobná cingrlátka. Jakmile se rozezní efekty náležitě opentlené šestistrunné basy s vysokým, řičivým a zrnivým zvukem, rozplývá se i tahle bláhová pochybnost. De Picciotto, usazená ve své sbírce exotických nástrojů, a Hacke, jehož bosé nohy náramně korespondují s černým sakem, rozjíždějí přehlídku mimořádně promyšlených skladeb, v nichž špinavý, drásavý zvuk koketuje s průzračností a čistotou.

fotogalerii z koncetu zhlédněte zde

Dvojice tenhle kontrast bedlivě hlídá. Hacke mohutnými rytmy, k nimž potřebuje dechberoucí množství energie a jediný buben, za kterým se klátí jeho vytáhlá postava, de Picciotto zase melodiemi, spíš abstraktními než kakofonními. Ať veškeré nástroje elektronicky mutují sebevíc a vzpouzejí se ze všech sil, pár hudebníků jim žádný únik nepovolí. A přesto nemohou být svobodnější. Berlínské duo ani na okamžik nevypadává z tempa a zároveň po sobě neustále pomrkává. Jestli se baví tím, že se skladba zrovna změnila až příliš, nebo naopak vše perfektně zaklaplo do sebe, není zřejmé a ani důležité. Podstatný je jen fakt, že se s každou magickou harmonií, každým neuvěřitelně mocným úderem do bubnu, každou ruchovou plochou celý svět smrskává na uhrančivou dvojici, svéráznou i elegantní, poklidnou i energickou. Neoddělitelnou od své hudby.

Info

Hackedepicciotto (de) + Rouilleux
15. 2. 2020 Kaštan, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace