Karolina Fialová | Články / Reporty | 08.10.2016
Další večer na Waves sliboval opět nepřetržitý sedmihodinový koncertní blok. Z úvodních Rival Kings, kteří z nahrávek nezněli příliš slibně, se vyklubala skvělá kapela naživo. Kytary, chytlavé popové melodie a milé vystupování nakonec vytvořily bezstarostnou atmosféru s nadprůměrným hudebním zážitkem. Z hudby šesti kluků ze Švýcarska je cítit dravost, naděje i čistá radost, a zanechává v posluchači potřebu jít si okamžitě po koncertě poslechnout písničky znovu. Což jim nahrávalo do karet, protože Rival Kings si s sebou přivezli své druhé album War, které vycházelo přesně v den vídeňského vystoupení.
Každou dávku kytar musela vykompenzovat minimálně trojnásobná dávka elektroniky, a tak nastoupili němečtí Vimes. Duo Azhar Syed and Julian Stetter zůstalo v popových kolejích a přímočarost beatů a syntezátorů podtrhovala lehkost pátečního večera. Až se člověku nechtělo pokračovat do dalších klubů, aby si náhodou nezkazil dojem. Členové Vimes mají zároveň překvapivou minulost, Azhar se totiž narodil indickému páru humanitárních pracovníků v Nigérii a Juliana potkal, až když odjel studovat do Německa vizuální umění.
Posledním výraznějším interpretem toho dne byla Norma Jean Martine, původem Američanka žijící v Londýně. Okouzlující písničkářka se smutnýma očima a nakřáplým hlasem nadchla nejen svého otce, evidentně velkého fanouška kralujícího první řadě, kterému věnovala několik písní.
Největším „hypem“ soboty se stal Noep, estonský elekropopový sólo projekt. Ten ale mezi desítkami dalších elektronických interpretů poněkud zanikl a připomínal alternativní verzi Aviciiho. O kus dál naopak hrála jedna z nejbizarnějších kapel, ruští Oligarkh, které si nešlo s nikým splést. Mix žánrů jako folk, rave nebo hip hop s tvrdým, industriálním zvukem, kde se občas vyskytovaly geniálně matoucí pasáže kostelní a tradiční ruské hudby, doprovázely projekce z historických filmů, dokumentů nebo i pohádek.
Dlouhá fronta před vchodem do Ottakringer stage odradila nejednoho zájemce o vystoupení Loly Marsh, izraelské Lany del Rey. Okolnosti tedy nasměrovaly některé návštěvníky festivalu na koncert Mavi Phoenix. Vlastním jménem Marlene Nader pochází z Lince, i když může klamat zajímavým, lehce blízkovýchodním vzhledem. Vypadalo to, jako by si na Waves odskočila z Fashion Weeku, kde by z fleku mohla dělat modelku, ale je dobře, že se vydala na hudební dráhu - bylo až s podivem, jakou energií drobná rapperka místnost naplnila. Její taneční beaty nejlépe vystihovaly náladu noční Vídně, která se ještě rozhodně nechystala ke spánku.
Waves Vienna 2016
29. 9. – 2. 10. 2016 Vídeň
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.