Články / Reporty

Mario Bros. v akci: Giraffage & Lindsay Lowend

Mario Bros. v akci: Giraffage & Lindsay Lowend

Veronika Miksová | Články / Reporty | 09.04.2014

Natěšená i nervózní, jak jen může být novopečená matka, která vyráží oslavit tři měsíce od narození prvního potomka na koncert. Po ujištění skoro-manžela, že matka je sice důležitý, nicméně ne nepostradatelný element, vypínám laktační software a jdu se bavit.

Vylidněná a uvolněná atmosféra MeetFactory nenasvědčuje tomu, že ten večer přivítáme děti své doby, vykradače hrobů popkultury, říkejte jim, jak chcete. Poťouchle si říkám, že to vypadá spíš na večírek hudebních publicistů a fotografů zoufale se snažících urvat dobrý záběr, taky dětí sotva odrostlých základce.

Jede se podle line-upu, sotva ukořistíme drinky, zabydluje se za elektronickými hejblaty zázračné washingtonské dítě Lindsay Lowend (je to kluk, fakt). Ač dvacátník, vypadá na třináct. Proudy zvuků valících se sálem prozrazují zručnost, talent i kreativitu. EP Wind Fish je pouhou miniaturní ochutnávkou, jak přesvědčuje kaleidoskop kvetoucích zvuků, jež se derou zpod rukou mláděte v kšiltovce a černých obroučkách, nadšeně vyhazuje ruce do vzduchu a v jednu chvíli vyrazí přímo do publika. Stává se ze mě hudební pedofil. Ocitáme se u průzračného bazénu obleženého vnadnými kočičkami a ořetězenými chlápky, ze kterých stéká pižmo po litrech. Je to kopista a obtahuje už dávno načrtnuté linky, dává vzniknout svěžímu a živoucímu originálu. Zasněnost a R&B střídají plochy ze soundtracků osmdesátkových videoher. Před očima mi do západu slunce ujíždí elegantní dlouhé kabrio... americká ptáčata se zlehka osahávají na parketu a spouští příjemné reminiscence na vlastní telecí léta propařená na parketu. Ke konci už Lowendovi věřím, že mezi jeho oblíbené klasické skladatele patří „impresionista“ Debussy.

Sál se konečně trochu zalidní a rozehřeje pro milovníka pizzy Giraffage (a.k.a. Charlie Yin), kterého jste v Praze mohli slyšet před třemi lety v komornějším prostředí dejvické kavárny Potrvá. Vlastní tvorbu z alb Needs, Comfort a EP Pretty Things prokládá sanfranciský rodák bootleg remixy profláknutých i méně známých songů v hávu dream popu, chilloutu a dalších moody stylů. I přes rutinnější vystupování si klestí cestu k publiku i díky perfektní video projekci. Barevné rastrové tapety, kultovní nintendovská Mario Bros. partička, omeleta v životní velikosti, Frida Kahlo, manga i karate jeptišky. Proudy světel probouzí jaro i něhu pro 21. století. Do téhle noci jsem neznala nikoho, kdo by dokázal udělat poslouchatelný remix z Party in the U.S.A. od Miley Cyrus. A co to neslyším... hitoví Stardust a jejich Music Sounds Better with You? Janet Jackson a Someone to Call My Lover... holy shit... třešinka Dreams od pravěkých Irčanů Cranberries provází až k pomyslnému vyvrcholení. Upřímně, nebudu vás unavovat seznamem všech remixů, snad jen že do hledáčku se dostal i The-Dream, kterému Giraffage věnoval celé album. Kromě vlastní produkce je The-Dream spoluautorem pecky Umbrella od Rihanny nebo Single Ladies od Beyoncé (ano, napsal i něco pro Justina Biebera a jeho dívka se jmenuje Nivea!!!, ale to nevadí).

Fajnový jarní mash-up večírek. Luigi Lowend i Mario Giraffage pohnuli naší zkamenělou duší a provětrali zatuchlý pražský ozón. I na princeznu Broskvičku se dostalo – mladinká Američanka vyskočila na pódium a její noční stolek už zdobí momentka s Giraffagem. Sladké sny.

Info

Giraffage (us) + Lindsay Lowend (us)
6. 4. 2014, MeetFactory, Praha

Autorka provozuje blog Vintagecut85.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace