Market: Sami za sebe

Market šlo svého času jen těžko minout, po vydání debutu Art Star v květnu 2018 hráli snad všude. Tam, kde náhodou nebyli, se buď chystali za týden, nebo tam byli o týden dřív. Na sklonku loňského roku tahle horečná aktivita polevila a letos v Praze usazená pětice odehrála pouhé čtyři koncerty, a to ještě jeden z nich na slovinském showcasu Ment. Nicméně zrovna ten stál opravdu za to, mrkněte zpětně na hodnocení česko-slovenské výpravy. Jo, to bylo ještě před virem. Jak je to dlouho, pět let? Korona efekt žel poznamenal i nové EP A Certain Beauty, které vyšlo na konci září, tedy zrovna v době, kdy většina z nás měla úplně jiné starosti. Byla by škoda tuhle skvělou desku pominout, i proto jsme Market poslali pár otázek. Pět chlápků, pět tracků a spousta odboček. O vlastním tempu, různosti představ a spolupracích na bázi přátelství, bez ohledu na příslušnost ke “scéně”.

Vzpomínám si, že jsme se spolu o chystaném EP bavili už někdy loni na jaře. A Certain Beauty nakonec vyšlo až letos v září, pokud je to tedy ta samá nahrávka… Asi vám dala zabrat. Vyjde taky fyzicky?
Pavel: Je to ta stejná nahrávka… nebo jak se to vezme – celé to procházelo mnoha změnami, verzemi, úpravami a vůbec celý proces byl zdlouhavý, ale podle mě je to ve finále dobře a konečnému výsledku to jen prospělo. Fyzický release zatím v plánu není, ale nikdy neříkej nikdy.

Nikdy jste nebyli žánrově čistou kapelou, to ostatně patří k vašemu kouzlu. A Certain Beauty mi v tomhle ohledu přijde ještě mnohem rozmáchlejší – některé momenty jsou vyloženě popové, jiné směřují k avantgardě, často se mění nálada uvnitř jednotlivých tracků. Pop s ADHD diagnózou? No, nic. Co se změnilo od dob, kdy jste pracovali na Art Star?
Pavel: Pop s ADHD diagnózou. Hlavní rozdíl byl v tom, že Art Star bylo v podstatě hotové album, alespoň po kompoziční stránce, ještě dřív, než jsme se dali jako kapela dohromady. Nové songy vznikaly, už když jsme byli pohromadě, takže se v tvůrčím procesu ocitlo pět lidí, pět různých pohledů, představ a interpretací toho, co by každý song měl být. V praxi to znamenalo to, že byla v plénu nedokončená demíčka bez zpěvů, což vytvořilo několik různých pohledů na to, jak by měly ve finále songy vypadat, a kvůli tomu se některé i komplet přepisovaly. To byl v danou dobu trochu pain, ale ve finále je díky tomu výsledek lepší. No pain no gain, I guess…

Vidíš, tohle je zajímavý. Pavle, album Art Star jste skládali hlavně ty se Šimonem, pokud vím, a jak říkáš, bylo hotové dřív než Market začali koncertovat. Dneska je tam asi trochu jiná energie, dynamika, i díky koncertům, které máte za sebou.
Pavel: Živé hraní vnímám jako oddělenou věc a nijak razantně se do vzniku songů nepromítlo – jejich základy pořád vznikají doma u počítače a na zkušebnu, do živého kontextu, přijdou až posléze. Do budoucna bych ale byl rád, kdyby se naše nahrávky a živá vystoupení začaly víc oddělovat a růst vlastním životem, poskytovat trochu odlišné zážitky.

Šimon: Souhlasím. Zároveň bych dodal, že se snažíme během psaní, v zájmu kreativní svobody, příliš nepřemýšlet o tom, jak budeme danou věc živě reprodukovat.

Veškerá produkce včetně mixu i masteru vzniká přímo v kapele, respektive ji má na starosti Pavel. Podobné je to s vizuální charakteristikou, která je zase dílem Šimona. Nikoho externího si do kapely nepouštíte. Bude tohle schéma trvat i do budoucna?
Pavel: V rámci Market bych tohle chtěl udržet co nejdéle, to půjde a vlastně pořád nevidím důvod to měnit, jelikož jsme v každé části toho, co děláme, soběstační. Šimon: Produkci bych zatím držel striktně v naší režii. Naopak po hudební a vizuální stránce jsem otevřený spolupráci s lidmi zvenčí, ale zatím nikoho konkrétního nemáme, ani nehledáme.

Závěrečná písnička Hi má až gospelový nádech, to by mě vážně zajímalo, kde se to ve vás vzalo. Zároveň jsem si při ní vzpomněl na coververzi, kterou jste natočili pro kompilaci Full Moon 10, ne snad že by si ty tracky byly podobné, ale nějak mi to pasuje k sobě. Jsem úplně vedle?
Pavel: Hi existovalo dřív než ten cover a myslím, že myšlenkové pochody a motivace byly u obou songů hodně jiné, ale když to teď zmiňuješ, tak z výsledku je určitá podobnost slyšet a samozřejmě jakákoliv interpretace, nebo co v tom slyšíš, je legit.

MÁME VLASTNÍ TEMPO

A Certain Beauty vyšlo bez jakékoliv informace, nahrávka se prostě najednou objevila, avizoval ji jen krátký video teaser. Asi chápu koncept, ale není to škoda?
Pavel: Možná, ale tenhle typ vydávání je mi obecně hrozně sympatický, nemám rád, když se kolem releasu a čehokoliv vlastně dělá zbytečné haló a marketing/PR srandy, který můžou často odtrhávat pozornost od toho, co by měla komunikovat nahrávka sama. Teď si do toho asi projektuju popisky typu „Tento měsíc vydáváme album, který je o tomhle a tomhle a znamená tohle a tohle a je to celé hrozně deep a blabla”, což je asi trochu specifický případ a jiná věc než nějaké normální PR, ale stejně. Mám prostě rád, když je k věcem minimum informací a mluví jen čistě samy za sebe.

Jakub: Osobně taky nemám rád přehnané PR, často se mi zdá, že je jeho cílem předem vytvořit až moc definovaný rámec, skrz který se na tvoji hudbu a na tebe má nahlížet. Baví mě interpretace, které si lidi vytváří sami bez našeho vlivu. Navíc asi nevím, co víc dělat. Napíše o tobě stejně jen ten, kdo chce, a dávat více než jeden rozhovor v mých očích nejspíš nemá smysl, protože člověk tíhne k tomu říkat pořád to samé dokola.

Dobře, ale zároveň je třeba říct, že žijem v trochu divné době, a možná je třeba i tyhle věci maličko přehodnotit. V “normální situaci” byste asi lidem řekli na koncertech, že máte nové songy, teď nejde ani to. Jak vlastně s kapelou trávíte ty měsíce bez hraní? Teda kromě toho, že jste dokončili A Certain Beauty.
Jakube: Tomu rozumím a možná, že na základě téhle zkušenosti některé věci přehodnotíme, ale nemyslím si, že by se ten přístup měl radikálně změnit. Zvlášť když u nás, až na pár výjimek, v podstatě nejsou média, která by psala o kapelách našeho malého formátu. Kapelní čas trávíme přísnou izolací jako správní spořádaní luďkovia, ale brzy začneme zase zkoušet.

V době vydání Art Star jste mluvili o tom, že by label VerifyYrAge, který jste založili, nebo kolektiv kolem něj měl produkovat taky další věci – nejen nahrávky, ale snad i nějakou vizuální tvorbu a tak dále. Před rokem Pavel v rozhovoru pro Alterecho říkal: “Stejně tak bych byl rád, kdyby se Verify časem, v horizontu klidně několika let, vyvinul v plnohodnotný label.” Upřímně to tak zatím nevypadá, Kurisutaru letos v létě dokonce vydal track u “konkurenčního” kolektivu Sing Sing Soundsystem. Takže jak to bude s VerifyYrAge dál?
Pavel: Upřímně to nevnímám vůbec jako konkurenční věc, naopak jsem jen rád, když u nás bude vznikat co nejvíc nových věcí, a doufám, že to nikdy nesklouzne do nějaké sféry, kdy bychom, a tohle vlastně platí na jakákoliv tvůrčí tělesa obecně, fungovali jako konkurenční značky na trhu nebo něco takového. Nedej bože aby existovalo něco jako „omg, opovaž se dělat cokoliv s kýmkoliv jiným”. Jinak máš pravdu, ve Verify se toho za poslední dobu moc neudělalo, ale uvidíme, jestli nepřijde nějaký spark.

Jakub: Kryštof je pořád naše srdíčko a pro něj samotného je dobré vyzkoušet si spolupráci i s někým jiným, rozhodně ho to posune dále. Třeba nové EP Please the Trees bylo hodně v jeho režii a je super. My máme své vlastní tempo a věci nám trochu déle trvají, takže je vlastně fajn, že jednotlivé projekty a uskupení navzájem vyplňují prázdná místa.

Konkurence byla samozřejmě míněna v nadsázce. Mluvíme o scéně, o tom, jak její jednotlivé subjekty nebo kolektivy spolupracují… Jak dnešní scénu vnímáte? Kde na ní mají Market místo? Nebo lépe, kde byste na ní sami sebe rádi viděli?
Jakub: Já ani existenci „scény“ jako takové moc nevnímám. Vím, že lidi to slovo rádi používají, ale moc bych ten náš malý rybníček nepřeceňoval. Spolupráce tu podle mě vždycky funguje spíše na bázi konkrétního přátelství konkrétních lidí, bez ohledu na „scénu“. Navíc nevnímám žádný silný jednotící prvek, který by tu „scénu“ definoval. Pokud se ptáš na naše místo z hlediska žánru, je asi totálně relativní a neukotvené. Pořád stejné.

Pavel: Mám to podobně, asi tady nějaká je, protože se o ní mluví, ale není to něco, nad čím bych jakkoliv přemýšlel.

Možná je to trochu nefér, když A Certain Beauty vyšlo před pár týdny, ale stejně se zeptám. Kdy můžeme čekat od Market další nahrávku? Chápu, že máte vlastní tempo, jak říkáte, ale na druhou stranu – teď máme všichni díky karanténě a absenci koncertů přece “strašnou spoustu času”.
Pavel: S tím časem to je pravda, ale tenhle režim paradoxně hrozně ubíjí kreativitu, takže máš sice čas, ale nedaří se nic moc kloudného vymyslet. Každopádně jsme se už před těma dvěma roky upnuli na to, že další release bude EPčko, a ve finále nás to kouslo do zadku, jelikož jsme kvůli tomu nevydávali nic v mezidobí, což jsme vlastně mohli. Takže se k tomu teď stavím stylem neupínat se na podobné milestony a brát to víc organicky. To v důsledku znamená spíš menší releasy, singly nebo experimenty, které mohou přijít kdykoliv. Stay tuned.