Anna Mašátová | Články / Reporty | 09.12.2013
Ďáblovo stádo sice nejvíce zapadá do country a trampské hudby, což u mnohých vyvolává osypky a představy o provlhlé celtě a kanadách, obavy jsou ale zbytečné. Parta má do uválených harcovníků daleko, na pódiu stojí elegantní kovbojové a kovbojky s charismatickým Wabim Daňkem v čele. Projekt, který si vysnili bubeník David Landštof s Josefem Štěpánkem, se zhmotnil během několika měsíců v podobě desky, na které hostovala Radůza nebo Aneta Langerová. Debutové a zlatem ověnčené album se křtilo v březnu a v létě se pekelníci mihli na festivalech, s první šňůrou se čekalo až do sychravých podzimních dnů. Po pěti štacích zakončil „Lesní turné“ pražský koncert v sále Městské knihovny.
Preciznost je znát nejen z promo materiálů či obalu desky, vypiplaná byla i scéna. Lampy, peršany na zemi, knižní zátiší, kůže z divočáků i paroží dvanácteráka na stěně, dokonalý dojem interiéru hájovny z Káji Maříka, chyběla jen rozpálená kamna. Když se po několika tónech Samoty přidal k ansámblu mladých muzikantů trampský nestor Daněk, přivítal ho potlesk několika stovek rukou. Kromě Landštofa se Štěpánkem tvoří sestavu kytaristé Luboš Novotný a Michal Gregor, basák Jan Lstibůrek, pianistka a zpěvačka Šárka Adámková s vokalistkou Petrou Páchovou. Právě ty dostaly v první polovině zasloužený prostor v písních Hejno vran, Kate, Bílý šátek i v jediném anglicky zpívaném kuse In My Life. Morytáty a legendy z vydané nahrávky doplnilo několik novinek. Odrhovačka o kriminálníkovi Jessem Jamesovi, Dlouhý černý závoj o přátelství až za hrob nebo právě Kate z pera a strun Stáda.
Ve druhé půli byl Wabi na chvíli ponechán svému osudu. Konečně vzal do ruky kytaru i on, aby přehrál spolu s doprovodem syna Šimona své hity – Píseň, co mě učil listopad, Dívku v mercedesu a vzpomínku na Pavla Bobka, Pojď dál a zpívej. Refrén zapěl celý sál, ovšem mnozí zvládli přezpívat celý večerní repertoár.
Těžko vyzdvihnout nejlepší momenty, múzami políbení hudebníci excelují v sólech i v celku, předvedli se v unplugged verzi Caseyho Jonese, aby na konec vyprávěli o bitvě u Little Bighornu. Má vůbec smysl dodávat, že se to bez přídavku neobešlo? Setřeli jsme Rosu na kolejích a v povznesené vánoční náladě, s přáním „Dej bůh štěstí“ na rtech, vykročili do mrazivé noční chumelenice. Bílé skály sice na čas utichly, pánové a dámy ale nehodlají zalézt za pec. Namísto zimního spánku se vrací do studia, aby natočili druhé album, na světlo boží se tak znovu dostanou prastaré příběhy zaváté prachem z prérií...
Wabi a Ďáblovo stádo
6. 12. 2013, Městská knihovna, Praha
Foto © Tomáš Moudrý
Kristina Kratochvilová 29.01.2025
Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.
Krištof Budke 27.01.2025
Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.
Julia Pátá 27.01.2025
Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.