Články / Reporty

Mount Kimbie: Od postdubstepu k živé kapele

Mount Kimbie: Od postdubstepu k živé kapele

Jakub Béreš | Články / Reporty | 15.10.2016

Do smíchovské továrny se po třech letech vrátilo elektronické duo Mount Kimbie. Zatímco minule si vystačili sami, tentokrát přijeli s dalšími dvěma muzikanty. Skupina se tak přidává k řadě producentům, kteří pojímají své show jako co nejživější zážitek, který je o dost barvitější než ten, jakého se vám dostane z předpřipravených setů nebo nahrávek.

Pódium otevřeli domácí Děti mezi reprákama, tedy projekt Dominika Zezuly známého ze skupiny Post-hudba, která by se před Brity hodila více, postfolk postavený na přednesu frontmana totiž působil lehce uspávajícím dojmem. Krásu poetických textů doceníte až zpětně, až se vcítíte do jejich příběhů, až je prožijete. Propast mezi supportem a hlavní hvězdou nebyla daná rozdílností žánrů, protože tu stírala doprovodná kapela, jejíž intenzita sílila v závěrech jednotlivých písní. Nesourodost byla daná nároky, které Děti mezi reprákama kladly na posluchače. Většina příchozích se nepřišla hluboce zamýšlet, ale vypnout a přenést se do abstraktního hudebního světa, kde nástroje přehlušují slova.

O Mount Kimbie se začalo mluvit před několika lety spolu s fenoménem britského postdubstepu. V roce 2016 však tento fenomén vzal za své, a tak se Mount Kimbie posunuli k rozmanitějším žánrovým fúzím. Sedm let starý singl Maybes zazněl v hutnější úpravě, kdy vedle dietních samplů vynikla i hutná kytara. S nástupem další písně So Many Times, So Many Ways se probouzející dav dal do hypnotického tance, ve kterém setrval do úplného závěru.

Jako vždy se v MeetFactory opět vytáhli s promyšleným osvětlením. Sál byl povětšinu času ponořený do červené barvy a místo muzikantů střídajícími se za nástroji jste viděli pouze jejich černé obrysy. Pocit anonymity pak výborně podtrhoval závěrečnou atmosféru, kdy se v přídavku dostalo na intimně těkavý singl Field, na jehož bublající taneční beat kapela plynule navázala nejsvižnějším trackem Made to Stray z poslední desky Cold Spring Fault Less Youth. Právě písně z ní tvořily většinu setlistu. Prostor dostala i nová skladba z chystané desky, jejíž vydání je oznámeno na začátek příštího roku. Takže je docela možné, že se tu kapela ukáže s novým materiálem co nevidět. V Meetfactory si totiž vysloužili tak velký aplaus, že se Kai Campos (polovina dua) po přídavku ještě jednou objevil na pódiu, aby znovu poděkoval publiku a přislíbil brzký návrat.

Info

Mount Kimbie (uk) + Děti mezi rekrákama
13.10. 2016 MeetFactory, Praha

foto © Jan Rozsypal

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace