Na trh do Utrechtu: Jane Weaver

Jane Weaver má díky svému manželovi Andymu Votelovi (Finders Keepers Records) doma ohromnou sbírku hudby, ale s velkou chutí tvoří také svoji vlastní. Mega Record & CD Fair v holandském Utrechtu je pochopitelně ideální příležitostí k rozšíření kolekce, právě tady seženete snad úplně všechno. Tak trochu podezíráme organizátory festivalu Le Guess Who?, že mají s místními trhovci nějakou dohodu, většina vystupujících totiž svoje honoráře možná utrácí právě tady. Jane Weaver se pídí hlavně po žensky zpívané hudbě arabské provenience, o pár týdnů později se jí můžete v Café V lese zeptat, jak to celé dopadlo. Mezi videa jsme zařadili také úryvek z Malé mořské víly, filmu, který má Jane Weaver moc ráda.

Která alba si chceš letos z největšího trhu na světě odvézt?

Nedávno jsem začala sbírat arabskou hudbu ze šedesátých a sedmdesátých let, zpívanou převážně ženami. Jsem v tomhle okruhu zatím nováček, ale už teď je mi jasné, že toho v tomhle ranku najdu opravdu hodně, je spousta interpretek, písní a příběhů, které je třeba poznat. Názvy písní není úplně snadné vyslovit ani přeložit, je to jedna velká skládačka! Mezi moje největší oblíbence patří Fairouz, Warda al Jazaria, Sabah nebo Nagat Al Saghira. Moc ráda bych si odvezla album Wahdon od Fairouz, moje popová stránka vyžaduje zase singl Toniho Basila Breakawaye, hlavně kvůli B straně s písní I’m 28, a tu smutnou ukojí soundtrack z filmu Madhunter.

Kde ses s arabskou hudbou seznámila?

Můj manžel mi pouštěl album, které objevil někde na tureckém bazaru, zcela jsem se do této hudby ponořila, bylo to jako objevit úplně nový svět. Zasvěcením byla píseň od egyptské zpěvačky Nagat Al Saghira, velice hypnotická, něco v té odlišné intonaci ke mě mluví. Pak jsem objevila Fairouz a další. Andy jezdí do Utrechtu dvakrát ročně a teď se pokaždé vrací s taškou plnou libanonské, egyptské nebo alžírské hudby, která je jenom pro mě.

Které album jsi poslouchala poslední rok nejčastěji?

Mám moc ráda album Law Salook od zpěvačky Warda al Jazaria. Je to koncertní nahrávka, na které je slyšet publikum a které podle všeho řádí. Nejsem odborník na tradiční arabskou hudbu, neznám jejich nástroje a vlastně vůbec nevím, proč mě ten zvuk tolik přitahuje, ale zamilovala jsem se do jejího hlasu, který dokáže být nádherně ohebný a zároveň plný povelů. Ale dokážu si představit, že bude pro mnoho lidí poměrně těžké se do této hudby dostat. Vlastně nejsem velký příznivec živých nahrávek, ale tahle je velmi emotivní a náruživá. Taky nevím, o čem je v písních řeč, je to celé velmi záhadné a okouzlující.