Štěpán Nezbeda | Články / Reporty | 01.07.2023
Letos to bude sedmapadesát let, kdy se, tehdy ještě v Mariánských lázních, poprvé uskutečnilo to, co dnes známe jako Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Jediná áčková filmová přehlídka na našem území přivede do města, v němž proti sobě zápasí pitoreskní kýč a poctivé sudeťáctví, každoročně tisíce akreditovaných návštěvníků. Letos láká zejména na několik hvězd vyšší zářivosti, bohaté zastoupení tuzemských tvůrců v obou soutěžních sekcích a možnost podívat se na snímky, které již uspěly v Cannes, Berlíně či na jiných světových festivalech.
Karlovy Vary, Tržnice. Za zlověstného hřmění se mnou vystupují ti, kteří vyměnili přeplněné vlaky za autobus a během dvouhodinové jízdy z Prahy si zvládli naplánovat itinerář projekcí na několik dní dopředu. Vary jsou zatím jen lehce navlhlé, ohromná průtrž mračen má teprve přijít. Do Thermalu, centra festivalového dění, se k červenému koberci sjíždí hvězdní hosté. Moderátora vítajícího Jiřinu Bohdalovou přeruší další hrom, ale o Russella Crowea jeví početná skupina fanoušků notný zájem i přes déšť.
Hotel Thermal není v době slavnostního zahájení a ukončení příliš vlídné místo pro člověka bez smokingu či večerních šatů. Lázeňská promenáda směřující k slavnému grandhotelu jako by se vlivem počasí začala měnit v kulisy námořního dramatu Master & Commander: Odvrácená strana světa, které tu má Crowe v sobotu osobně uvést. Šťastlivci s deštníky se co nejrychleji brouzdají ke svému cíli, promočený zbytek se ukrývá po střechami zakrývajícími blahodárné prameny.
V honosně působícím Puppu otevírá projekci festivalová znělka s Dennym DeVitem. Nepatří mezi mé nejmilejší, ale na rozdíl od některých jiných není nudná. Promítá se komediální drama Dospěláci od amerického režiséra Dustina Guye Defa. Tři posmutnělí sourozenci v něm po letech odloučení tráví v rodném městě chvilky nabité melancholií i eruptivní radostí. Hlavní pozornost na sebe strhává Micheal Cera v roli nejstaršího bratra. Jeho postava střídá otravnost s trapností a tu zas se sympatickým spiklenectvím, což přidává diváckému zážitku další vrstvy.
Ty by se naopak jen těžko hledaly ve „feministickém body hororu“ Narušitel režisérky Jennifer Reeder. Snímek, v němž krev teče z nosu, záchodu i dortu, ukazuje feminismus v naivitě, která nahrává spíš jeho odpůrcům, než aby konvenovala příznivcům. Mladé dívky v americkém městečku se musí spojit, aby odhalily sériového vraha, s nímž je spřízněná snad každá mužská postava.
fotogalerii z prvního festivalového dne najdete tady
Když společně s menšinou diváků, která během Narušitele neopustila sál (většinou proto, že film prospala) odcházím po očekávatelném konci z kina, míjím dlouhý zástup slavnostně oblečených hostů čekajících na rozvoz do hotelů nebo za další zábavou. Postávání jim zpříjemňuje ohňostroj, který v ohlušování zamlženého nebe nad Thermalem vystřídal hromy. Na vychutnávání přítomného okamžiku není moc čas, ve Varech musí být člověk hlavou pořád v nedaleké budoucnosti, zítra je třeba vstát před sedmou, abych si rezervoval lístky na neděli. Než bude pozdě.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.