Články / Reporty

Nejlepší večírek všech dob: Caribou

Nejlepší večírek všech dob: Caribou

woko | Články / Reporty | 18.10.2014

Alba, na která se čeká čtyři a více let, stojí buď za zlámanou grešli, nebo kritici nestačí lapat po dechu. Our Love je venku nějaké dva týdny a mezi odbornou i laickou veřejností se těší nadměrně pozitivnímu přijetí. S novou deskou se tak Dan Snaith po čtyřech letech vrací do Prahy i s kapelou. Tanečnější hudbě, která nezavání komercí a kolotočáři, se u nás vždycky dařilo, a do posledního člověka vyprodaná MeetFactory to jen potvrdila.

Obrys Dana Snaitha se decentně vrtí před řadou kláves a za ním v mlze zlehka vystupují doprovodní trubadúři. Nikomu není vidět do obličeje. Čistě fialové světlo nasvěcuje pódium a ozývají se první tóny titulní Our Love. Asi třicet vteřin stačí k tomu, aby se napráskaná MeetFactory rozkývala a roztančila. Scéna doplňuje hudbu skvěle, měkké vokály s jednobarevným pódiem jsou pohlazením na duši. Bez mimořádných prodlev a kázání pokračuje čtveřice trackem Silver. Do zasněného beatu se Caribou rozezpívává a dav se jako jedno tělo pohybuje ze strany na stranu. Po Mars přichází první skladba z minulé desky Swim, a to Found Out. Při prvních zvucích kytary propuká naprostá euforie. Přece jen se sem přišlo tančit, ale na nic se nespěchá, a stejně jako pomalu přidává na tempu hudba, nabírá grády i světelná show. Na starší kousky se reaguje nejvíc, takže při Bowls už není nikomu pomoci a každý s sebou háže, jak umí. Hudebnící se často nechávají strhnout a uprostřed skladby zuřivě jamují. Dan vyčarovává až glitchoidní záležitosti, kolega na bicí se sem tam “vybubnuje” a sklidí za to vždy bouřlivý potlesk. Ženský vokál v Second Chance zajišťuje, jak jinak, Jessy Lanza. Na čtyři minuty jsme zpátky v oblacích, všechno zpomalí, Jessy nám zpívá do duše. Jenže už se řítíme do cíle, takže po Jamelia a Back Home přichází Odessa. S ní se celá MeetFactory utrhne ze řetězu a tančí se hlava nehlava.

Nikdo nemá dost a Caribou nás nešetří, dává téměř šestiminutovou Your Love Will Set You Free. Nekonečně jí natahuje, protože všichni ví, co po ní musí přijít. Can't Do Without You je jednou z nejlepších letošních skladeb, a i když to není pilotní singl nové desky, odezva publika je nejohromnější. Všichni zpívávají tu jedinou větu, jako kdyby na tom závisel život. Nejlepší večírek všech dob. Dan nemůže najít slova. Upřímné úsměvy a díky lítají klubem, aby se za minutu vrátil se zbytkem kapely a zahráli poslední Sun. Tu protáhnou na deset minut, až zůstane bezmála jen noisová smyčka.

Our Love bude určitě figurovat v mnoha letošních Top 10 a je asi bezpečné říci, že i vystoupení v MeetFactory si bude spousta lidí pamatovat ještě dlouho. Nové skladby obstály mezi etalóny bez ztráty kytičky, takže nám teď nezbývá než doufat, že Caribou přijde s něčím novým dřív než za čtyři roky. V Praze se prostě rádo tančí.

Info

Caribou (ca)
16. 10. 2014, MeetFactory, Praha

foto © Kryštof Havlice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace