David Stoklas | Články / Reporty | 18.10.2023
Okolní lesy se kompletně ponořily do asfaltové tmy, ustal šum větvoví a já najednou začal v dáli slyšet řinčení plátových zbrojí a nářek umírajících koní. Do reality mě vrátila zima posázavských lesů a já naplno pocítil sugestivní možnosti žánru dungeon synth, o kterém jsem dnes slyšel poprvé.
Před samotným hudebním programem jsme se sešli ve skautské základně a dostali teoretický briefing o okolí, o zaniklé obci Přibyslavice, jejíž celá existence je tak trochu v oparu, a doba prosperity tohoto ve své době významného hospodářství končí sebevraždou. Po přednášce Jiřího Bernata jsme se vydali do ruin stavení, ze kterého zbylo pár obvodových zdí, zasypaná studna a hromada střepů z keramiky. Všechno v objetí stromů a mechu.
I z publika zaznívaly hlasy, co se dožadovaly hlubšího popisu žánru dungeon synth. Zjednodušeně jde o kombinaci středověkých a fantasy motivů ve fúzi například s osmdesátkovými syntezátory nebo i black metalem. „Za chvíli to uslyšíte,“ zazněla odpověď prvních účinkujících, projektu Budeč. Jeho koncept se točí kolem stejnojmenného hradiště a písně s latinskými texty čerpají z pověstí a příběhů spjatých s tímto místem. První část setu víc dungeon než synth, byla slyšet loutna, množství fléten, vše zloopované do velkého gradujícího zvuku. Pak přišly nové skladby inspirované pověstí o tom, jak kníže Spytihněv stavěl rotundu na Budči, a aby mu stavba neustále nepadala, měl do zdí zazdít nepokřtěné dítě.
Celou dobu jsem se snažil tříbit názor. Estetika žánru je vkusná a podařilo se mi vyhnat z hlavy vizuální kýč, který mi tam zatloukly hradní skanzeny nebo televizní pohádky. Dostala mě atmosféra celé akce, byla tak hezky komorní, že se dokážete nenuceně bavit s organizátorským týmem a s dalšími lidmi, kteří tam zabloudili jako já, a lidmi, co tenhle menšinový žánr hltají už pár let. Dunkelbot se představil v maskovacím obleku hejkala, děsivého netvora z blat. V syntezátorech byla naléhavost, kterou podtrhovala vizuální projekce, smyčka bitevní rytířské vřavy.
Večer zakončil Vyšehrad, který skloubil dohromady ohlušující a sprostou blackmetalovou kytaru, syntezátory s temnými motivy. I on si pomohl projekcí, tentokrát šlo o dlouhou, zdánlivě nekonečnou cestu skrz husté mlžné lesy, ve kterých se lze snadno ztratit. Celý zážitek umocňovala říjnová zima a déšť, kdy vlastně ta největší projekce byla kolem nás. Kývající se lesy, do kterých máte strach dlouho hledět. Po cestě zpátky jsem ponořen do hloubek Bandcampu a hledal další věci pod tagem #dungeonsynth. Nultý ročník, skvělý teaser.
Przibislawitz
14. 10. 2023 Stříbrná Skalice
foto © Matěj Senft
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.