David Stoklas | Články / Reporty | 18.10.2023
Okolní lesy se kompletně ponořily do asfaltové tmy, ustal šum větvoví a já najednou začal v dáli slyšet řinčení plátových zbrojí a nářek umírajících koní. Do reality mě vrátila zima posázavských lesů a já naplno pocítil sugestivní možnosti žánru dungeon synth, o kterém jsem dnes slyšel poprvé.
Před samotným hudebním programem jsme se sešli ve skautské základně a dostali teoretický briefing o okolí, o zaniklé obci Přibyslavice, jejíž celá existence je tak trochu v oparu, a doba prosperity tohoto ve své době významného hospodářství končí sebevraždou. Po přednášce Jiřího Bernata jsme se vydali do ruin stavení, ze kterého zbylo pár obvodových zdí, zasypaná studna a hromada střepů z keramiky. Všechno v objetí stromů a mechu.
I z publika zaznívaly hlasy, co se dožadovaly hlubšího popisu žánru dungeon synth. Zjednodušeně jde o kombinaci středověkých a fantasy motivů ve fúzi například s osmdesátkovými syntezátory nebo i black metalem. „Za chvíli to uslyšíte,“ zazněla odpověď prvních účinkujících, projektu Budeč. Jeho koncept se točí kolem stejnojmenného hradiště a písně s latinskými texty čerpají z pověstí a příběhů spjatých s tímto místem. První část setu víc dungeon než synth, byla slyšet loutna, množství fléten, vše zloopované do velkého gradujícího zvuku. Pak přišly nové skladby inspirované pověstí o tom, jak kníže Spytihněv stavěl rotundu na Budči, a aby mu stavba neustále nepadala, měl do zdí zazdít nepokřtěné dítě.
Celou dobu jsem se snažil tříbit názor. Estetika žánru je vkusná a podařilo se mi vyhnat z hlavy vizuální kýč, který mi tam zatloukly hradní skanzeny nebo televizní pohádky. Dostala mě atmosféra celé akce, byla tak hezky komorní, že se dokážete nenuceně bavit s organizátorským týmem a s dalšími lidmi, kteří tam zabloudili jako já, a lidmi, co tenhle menšinový žánr hltají už pár let. Dunkelbot se představil v maskovacím obleku hejkala, děsivého netvora z blat. V syntezátorech byla naléhavost, kterou podtrhovala vizuální projekce, smyčka bitevní rytířské vřavy.
Večer zakončil Vyšehrad, který skloubil dohromady ohlušující a sprostou blackmetalovou kytaru, syntezátory s temnými motivy. I on si pomohl projekcí, tentokrát šlo o dlouhou, zdánlivě nekonečnou cestu skrz husté mlžné lesy, ve kterých se lze snadno ztratit. Celý zážitek umocňovala říjnová zima a déšť, kdy vlastně ta největší projekce byla kolem nás. Kývající se lesy, do kterých máte strach dlouho hledět. Po cestě zpátky jsem ponořen do hloubek Bandcampu a hledal další věci pod tagem #dungeonsynth. Nultý ročník, skvělý teaser.
Przibislawitz
14. 10. 2023 Stříbrná Skalice
foto © Matěj Senft
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.