Jakub Béreš | Články / Reporty | 24.05.2018
Britský hudebník Simon Green jezdí do Praha zhruba co pět let. Po Roxy a Divadle Archa si teď se svou živou kapelou čítající i trojici dechů smlsnul na vyprodaném Foru Karlín. Kde bude příště, můžeme jenom hádat, ale podle toho, jak si Bonobo pochvaloval hlavní město, by už promotéři měli hledat větší halu. A i když by někdo mohl namítat, že se jeho hudba hodí spíš do intimnějších prostorů, tak profesionální show, obří projekce, šestičlenná kapela a vokalistka Szjerdene v úterý dokázaly, že si jejich místy dojemná, jindy zase prudce taneční show poradí s jakýmkoliv prostorem.
Mladý britský producent a zpěvák Poté v roli supportu si velký sál na svou stranu nezískal. Popový mix s nádechy multižánrové a multikulturní ostrovní klubové scény byl příliš agresivní a oproti Bonobovi příliš chaotický a eklektický. To ovšem neznamená, že perkusemi a afrobeaty nasáklý set nebyl zábavný. Než před hlavní hvězdu by se ale hodil jako after party. Tam se totiž místy nenápaditý zvuk a kolísavý zpěv promíjí snadněji.
V reportu Radia Wave z loňského Meltu, kterému Bonobo headlinoval, se píše, že už dávno není velký tahák. Možná ne na progresivní akci zaměřující se na elektronickou scénu, v mainstreamovějším kontextu ale stále ano. Jeho vystoupení i loňská na Grammy nominovaná deska Migration dokazují, že se vyšvihl takhle vysoko zaslouženě, navíc bez toho, aby utrpěla jeho invence. Tedy s výjimkou live verze singlu Kerela, jemuž dominovaly cheesy bicí. Hodinu čtyřicet dlouhou show otevíraly klidnější tracky, během nichž jsme společně s obřími projekcemi prolétávali nad namodralou měsíční krajinou. Majestátní i meditativní spojení navíc zpestřila zpěvačka Szjerdene, která odzpívala chytlavý song s marockými rytmy Bambro Koyo Ganda.
A nezůstala jen u něj. No Reason patřila do tanečnějšího bloku skladeb, na kterou Bonobo skvěle navázal remixem Blurred od Kiasmos. Ten z davu vymáčkl ještě poslední zbytky energie v lehce natahované dramaturgii. O jeden z nejsilnějších momentů se ovšem Szjerdene postarala už v půli setu, kdy si svým barevným vokálem pohrála s písní Break Apart, v níž má původně featuring křehký Rhye.
Ovšem večer byl v režii Bonoba. Pendloval mezi čtyřmi pulty a do ruky bral častokrát i kytaru. Koncert by byl sice stejně skvělý, i kdyby v karnevalové písni We Could Forever nevylétly do vzduchy oblaky konfet a hustého dýmu, to když taneční skladba směřovala k EDM extázi, na druhou stranu proč nepřekvapit dav a neoddělit první půlku programu? Nepředvídatelnému Bonobovi není cizí žádný žánr, jeho hlavní předností ale je, že všechny dokážel smíchat v organickou snovou plavbu, v níž si každý mohl najde něco opravdu svého, a zároveň se baví i v dalších částech koncertu.
Bonobo (uk) + Poté (uk)
22. 5. 2018 Forum Karlín, Praha
foto © Mária Karľaková
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.