Viktor Hanačík | Články / Reporty | 12.11.2023
V Brně se druhou listopadovou sobotu ozývaly signály na pomezí sci-fi a reality, o kterých se nám dřív ani nesnilo. Hlavní program druhého ročníku festivalu Sonda zamířil do experimentální elektroakustické scény, akademické sféry a postklubového zvuku. A celý se odehrál v prostoru hvězdárny a planetária.
Přilákal desítky převážně mladých lidí, napříč kreativními a intelektuálními odvětvími. Tématem bylo prorůstání hranic – prorůstání přístupů, scén, technologií a myslí. Festival byl doplněn o četné projekce, instalace a intervence z dílny kolaborativního projektu Trychtýř. Za dramaturgií stály dvě postavy místní scény, Jan Lichý a Jiří Suchánek. Publikum zažilo celkem pět vystoupení odrážejících povahu tvůrců.
Fenomenální britská dvojice Church Andrews & Matt Davies, zabývající se rytmickou syntézou, se představila v české premiéře. Zkoumala možnosti hudební řeči mezi nástroji, to, jak různé perkusivní prvky „spouští“ synťáky a ovlivňují vztahy mezi tóny a laděním. Živým způsobem vedlo dialog plný energie v záplavě proměňujících se frází, udivovalo hravou souhrou polyrytmických i texturálních kvalit. Ojedinělá, nepředvídatelná směsice stylů vycházela z kořenů žánrů jako dub techno, americký minimalismus, hip hop nebo jazz. O vizuál na míru se postaral Petr Bradáček, který za pomocí real-time videa vytvářel sérii krátkých klipů, odkazující k avantgardě a geometrii.
OTEVŘENÍ PORTÁLU
Performance srbské hudebnice Svetlany Maraš připomínala astro-inženýrku nervózně zadávající sekvenci pro otevření portálu s temnou energií. „Jsou to mikroprocesy, které ovládám v přítomném čase,“ prohlašuje Maraš. Improvizace byla opřená o interakci zvuku v prostoru za pomocí dotykových rozhraní a prvků, často vlastní výroby. Intenzivní sound jako z hlubin pulzujícího jádra prastaré hvězdy vyvolal hluboce tísnivý pocit, obohacený o živou čarokresbu Jiřího Suchánka a Michala Marenčíka, kteří silným laserem svítili přes střepiny skla a drobné předměty. Byla to cesta od prchlivých výjevů polárních září, rozpínajících se pavučin a mlhovin po mikroskopické útvary a morfologické proměny zvětšené na kopuli pomocí koncentrovaného světla. Unikátní, nepředvídatelné spojení. Hudba a světlo spolupůsobily jako aktivní myšlenkové procesy.
Následoval Richard Skelton, solitérní úkaz britské experimentální scény. Na Sondu přivezl album Selenodesy, které uvedl a soustředěně odehrál na osmihlasém Digitonu. Pro jedny to byla postupně prohořívající droneová lahůdka spalující účinnosti, pro jiné nuda s ozvuky majestátní noční oblohy a pocity izolace na severu Irska, kde Skelton žije. O celoplošnou animaci na kopuli, inspirovanou hudebním materiálem a fascinací nadreálnými přírodními silami se postarali Barbora Cicoňová a Patrik Kučavík.
STROBOSKOPICKÉ IMPULZY
„Je důležité nikdy nepřestávat s novými hudebními výzvami,“ tvrdí americký skladatel a performer Douglas McCausland. Ten nás zavedl do extrémních poloh zvuku a audio-vizuálně reaktivních možností syntézy. Za pomocí dvou senzorických rukavic připomínajících svět superhrdinů, ovládal zvuk a obraz, vytvořený pro jeho zcela nový čtyřkanálový soubor Entanglement. Každá skladba představovala dechberoucí dobrodružství plné sonicky horrorových pasáží, které, v souběhu se záplavou stroboskopických impulsů, nemálo lidí nezvládlo a odcházelo ze sálu. Výrazné propojení pokročilé technologie a dramatické performance ukázalo potenciál senzorických prvků budoucnosti a vzbudilo nemálo otázek stran kybernetiky a destruktivních dopadů extrémního zvuku na psychiku.
Závěr patřil Fausto Mercierovi, maďarskému producentovi, jenž místo chaotických beatových textur předvedl melodicky rozbouřené, ambientní i ničivé zvukové ideje, znovu tvořené na minimalistických grooveboxech novým a neotřelým způsobem, ve kterých se zračila fraktální povaha universa. Celoplošná projekce Veroniky Šmírové plodně doplňující zvuk byla koncipovaná jako cesta plná elementárních struktur a abstraktních barevných fraktálů, sbíhajících se ve vrcholu kopule kamsi k nekonečnu.
Na české scéně ojedinělý experimentální večer měl své hrdiny, nezapomenutelné audiovizuální vrcholy i propady. Obsahově nabitá, vysoce náročná dramaturgie se výrazně podepsala na stavu statečných, smyslově přetížených fanoušků, kteří zvládli všechny sety vstřebat až do konce. Sonda není pro každého, ale audiovizuálním nadšencům s otevřenou myslí se vyplatí sledovat aktivity a signály Sondy a jejich projektu Trychtýř i do budoucna. Neboť signály z experimentální říše jsou maximálně současné a rozšiřují hranice našeho vnímání a poznání. Až za okraj dneška.
Sonda
11. 11. 2023 Brno
foto © Viktor Hanačík
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.