David Stoklas | Články / Reporty | 10.02.2023
Struny se těžce chvěly, byl jich plný sál. Mnozí do něj možná přicházeli s pocity nejistoty ze světa, v němž se pohybují, a stejné téma se prolíná skladbami texaských matadorů psychedelického rocku. Pro Alexe Maase, ústřední postavu The Black Angels, je tato tvorba berlí, se kterou se mu v dnešním chaosu lépe kráčí. A díky němu, díky nim, byla možnost část této zmatenosti realitou nechat zadupanou v parketech pražské Roxy.
Očekávatelnou hlavní roli hrála poslední deska Wilderness of Mirrors. Nejděsivější věc na světě je dle Maase nastavit zrcadlo sám sobě, a co teprve, když je těch zrcadel více a v jednom pohledu tak vidíme tisíce našich reflexí. Hrana mezi snem a realitou. Nosné téma velké části psychedelických kapel, ale navzdory skepsi obsažené v textech snažící se vybízet k optimismu. Najít cestu ven. Najít cestu z divočiny zrcadel.
Večer otevřeli italští New Candys, když kolem frontmana Fernanda Nutiho stála obměněná, poněkud nezainteresovaná skupina. Řemeslně povedené, ale pokud budeme vystoupení hodnotit dle emocí, ty tomu chyběly. Ale to si sedne. Určitě. Časem.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Mohutná hora zvuku stála na podiu a jako lavina z ní padaly psychedelické riffy na jasné rytmické textuře bubnů Stephanie Bailey, kterou nerozhodil ani neposlušný hi-hat činel. Kytary plné reverbu a tamburína, hrozivá jako ocas chřestýše. Koncert běžel po jasné úsečce, jejich tvorba je z větší části homogenní. Startovali s You on the Run, pak přidali na tempu s El Jardín, kde popisují destrukci planety. Tentokrát ale z jejího pohledu. Do řeky úzkosti vlila trochu optimismu skladba Firefly, kopírující náladu z Maasova sólového projektu, v němž reflektoval narození syna a desku po něm dokonce pojmenoval. Z větší části to ale byla bolest. V Manipulation byly plochy tvořené nekonkrétním echovaným hlubokým vokálem kytaristy Christiana Blanda bourány Maasovými naléhavými výkřiky. A všechno jistily vizuály kopírující estetiku přebalů jejich desek.
The Black Angels budou nadále milováni audiofily, adoranty krásných hudebních nástrojů, ale i těmi, kteří v hudbě hledají společenská témata. Opět se pouštěli do dnešního světa, a i když jim bylo někdy kvůli aranžím hůře rozumět, poselství jsou natolik explicitní, že významy budou rezonovat ještě několik dnů. Měsíců. Nebo dokud je nevyřešíme.
The Black Angels (us) + New Candys (it)
9. 2. 2023 Roxy, Praha
foto © Jan Kuča
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.