Veronika Miksová | Články / Reporty | 07.03.2019
Poslední deska Bleeding Magenta první kapely večera, na kterou docela pěkně sedí přirovnání něco mezi ranými Tame Impala a Temples, mě dostala. Kvůli New Candys (kdo vymyslí debilnější název) jsem se na koncert vlastně vydala, za což by mě většina publika, mířícího do karlínských Kasáren hlavně na britské The Oscillation, nepochválila. Já ale nepřišla ani tak srovnávat, jako spíš otestovat, zda si ještě vůbec dokážu užít koncert sama za sebe. Bez dovysvětlování, bez hodnocení během, bez rádoby poučeného šeptání parťákovi do ouška.
Dusivé Pueblo ani nestíhám dokouřit, když se ze sálu ozvou první tóny. Popisy mi nikdy moc nešly. Snad temný rokenrol s rozmazanou texturou pohrávající si s filmovou atmosférou, což sedí i k vizuálnímu ladění kapely odkazujícímu k prvním snímkům Daria Argenta a těm nejnovějším Nicolase W. Refna. Může to působit jako póza, ale z kluků v klasickém rokenrolovém, přesněji řečeno italsky vymazleném hávu čiší nenucenost, perfektně dávkovaný nezájem a bezpodmínečná láska k tomu, co hrajou. U New Candys zapomeňte na pitvání textů, intelektualismu ani obzvláštní nápaditosti se nedočkáte. Tohle je kapela přítomného psychedelicko-punkového okamžiku zahaleného v červeno-růžovém dýmu.
fotogalerie z koncertu tady
Překvapení v pravý okamžik představujou The Oscillation. Pokud to chápu správně, a zdá se to tak i z dokonalého hodinového setu, během kterého se dostáváme do nekonečné spirály mimo prostor a čas, kapela částečně opustila své psychedelické kořeny a vrhla se do zákrut elektronických syntezátorů, které dokážou být minimálně stejně omamné a hypnotizující, jako ta nejjemnější narkotika. Zatímco u New Candys si středně početné publikum spíš nesměle podupává, během setu britských kouzelníků se zavřené oči mísí s více či méně trhanými pohyby střídanými měkkou vláčností dívčích těl. Houbičkový mód podporuje opojně barevná projekce jak z hodin experimentální chemie a jino-světé pohledy zpěváka Demiana Castellanose. Při poslechu jeho sólových vtahujících úleťáren pochopíte, co myslel otec šerifky Bezzeridesové z druhé série True Detective tím, když detektivu Velcorovi přisoudil skrze silnou černo-zelenou auru stovky minulých životů. “Our mind is manufactured,” zní omámeným éterem Kasáren, visíme jim na rtech i kytarách a realita se zdá být taaaaaaaaaaaak daleko.
The Oscillation (uk) + New Candys (it)
4. 3. 2019 Kasárna Karlín, Praha
foto © Bára Gadlinová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.