Články / Reporty

O mně-li duše lidská sní, ať se tou vzpomínkou vzbudí

O mně-li duše lidská sní, ať se tou vzpomínkou vzbudí

Veronika Miksová | Články / Reporty | 15.08.2012

Rozmlsaná z industriální Ostravy brousím programy pražských klubů jak hladový vlk. Je to tam – načatá hlasem transexuálního anděla Antony Hegartyho skáču těmhle kňourajícím Američankám žijícím v Paříži na lep (o jejich spolupráci netřeba vyprávět, nejnověji singl Tearz for Animals z aktuálního EP We Are on Fire). Narychlo kupuji poslední z lístků do Archy.

Hudbu freakfolkařek Cocorosie nevydržíte poslouchat moc často, natož intenzivně. Nic proti Biančině (Coco) „roztomile“ infantilnímu kňourání a opernímu hlasu její sestry Sierry (Rosie), ale čeho je moc. Pro milovníky magického realismu a hudebních krajností, mezi něž se počítám, však přesto kouzlo mají. Jsem zvědavá, jak to bude vypadat a znít naživo.

Před Archou fronta jak na banány. Konečně vevnitř. Vystojím frontu na letní verzi oblíbeného drinku a předstírám, že jsem vůbec nepoznala nejmenovanou módní návrhářku a její chichotající se kamarádky řešící kožené děrované pásky... uff. Chci opravdu dělat do módy? Úvodní pohádku K Hole nestíhám, od baru se zdá, že zvuk je ucházející. I přes své tři dioptrie hned chápu přítomnost módní suity: okostýmování Cocorosie a indické party Rajasthan Roots je víc než inspirativní. Pro vaši informaci, We Are On Fire - takže variace na hasičské uniformy, napajcované ksichtíky skoro jako Joker z Temného rytíře, hodně flitrů. Indové „tradičně“, jak si je představujete, včetně turbanů a cingrlátek ladné tanečnice. I když mi připadá, že to kořenění orientem a beatboxem se hudebním světem šíří jak kdysi mor, tenhle večer to nějak nevadí. To bude asi tím horkem.

Pláčeme pro zvířata pod černou duhou a stěny Archy se hroutí pod Sieřiným operním vokálem, až naskakuje husina. Iritující hračičkaření z desek se nekoná. Vydechnutí při setu Rajasthan Roots. Za dveřmi už ale číhá vlkodlak a všem hoří nejen tváře. Zpomalené projekce zahlíněných tanečníků na pozadí vyvolají dejavu – Woodkid – globalizace je děvka. Ještě si zatančíme s krásnými chlapci na kouřem zahalené japonské Afterlife Party a jde se do peřin. Hezký začátek dovolené, nevím jak pro vás. A vrchol? Jednoznačně dokonale provedená freak verze Měsíčku na nebi hlubokém z Dvořákovy Rusalky, kterou má na svědomí Sierra v krajkovém negližé. Skoro lituji, že nejsem lesbička. Po ZAZ v Ostravě nejlepší letošní pokus o spojení s publikem, který navíc vyšel.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace