Články / Reporty

O trápení s humorem (Braids)

O trápení s humorem (Braids)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 06.04.2018

Je trošku netradiční, že kapela přijede na svůj první koncert v době, kdy teprve chystá novou desku. Nalákat fanoušky může být sice obtížnější než jindy, ale těm, kteří nezaváhají, se naskytne unikátní zážitek, kdy v napůl zaplněném klubu hraje skupina, která v textech řeší životní strasti, ale na podiu však působí tím nejpřátelštějším a nejuvolněnějším dojmem. Přesně tohle jsou kanadští Braids.

Tuzemská písničkářská dvojice Pale & Coy byla snad tím nejlepším možným supportem. Jejich chytlavý ložnicový pop s prvky synthpopu i skromného indie, připomínající The xx, byl pohlazením do prvních jarních dnů. Mužská část dua BlackSheepboy, která na dva roky starém splitku ještě vystupovala sama za sebe, krásně vplula do písní Pale & Coy a i bez dalších hudebníků, s nimiž dříve vystupovali, tvořili sehranou dvojici vzájemně si nahrávající na uhrančivé refrény. Jen škoda, že BlackSheepboy měl tendence svým excentrickým projevem brát na sebe více pozornosti, než by si jemné, společné skladby zasloužily.

fotogalerie z koncertu tady

Braids a jejich křehká, pozvolná síla působila na začátku show poněkud nevýrazně. Aranže písní jako by nevěděly, jestli chtějí strhnout dav, nebo zůstat u intimnějšího písničkářství. Publikum si získala až zpěvačka Raphaelle Standell-Preston svým smyslem pro humor a pohotovými komentáři jednotlivých písní, jimiž navodila velmi přátelskou atmosféru. Po úvodní zahřívačce s novými songy se Braids z ničeho nic proměnili v dokonale sehranou formaci, která už nepřešlapovala na místě, ale střemhlav mířila na všechny smysly. Diváky si v komorním prostředí omotávala kolem prstu s neuvěřitelnou lehkostí, stejně efektně by ale působila před daleko větším publikem.

Nejočekávanější skladba Miniskirt, intimní zpověď o znásilnění, přišla v druhé půli večera a sklidila největší ohlas. Nejenom proto, že byla hudebním klenotem v setlistu, ale i proto, že publikum ocenilo zpěvaččinu odvahu zpívat s takovou vervou o palčivých vzpomínkách. Od toho momentu bylo na Raphaelle Standell-Preston vidět, že je uvolněnější a zbytek koncertu si vyloženě užívala. Několikrát zopakovala, že se rozhodně nevidíme naposledy, a navrch střihla chytlavý přídavek, který rozhodně nepůsobil jako závěr koncertu. Ale byl.

Info

Braids (ca) + Pale&Coy
4. 4. 2018 MeetFactory, Praha

foto © Bára Gadlinová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace