Dominika Prokopová | Články / Reporty | 16.07.2015
7. ročník festivalu pouličního divadla Za dveřmi byl včera velkolepě zahájen na pražském holešovickém Výstavišti. 100 metrů dlouhé lano, ukotvené na vyztužené věži Průmyslového paláce, běloskvoucí balon o velikosti šest a půl metru s činkou, na jejímž konci byla zavěšena drobná akrobatka, černobílí žongléři a hadí ženy značky V.O.S.A. Theatre. K tomu žena mocného hlasu, samodruhá zpěvačka Alžběta Kostrhunová a na harmoniku a ukulele ji doprovázející Marek Vlk Novák. Brána do fantazie. Deštivo, místy větrno, přesto zahájeno.
Vzhledem k tomu, že festival Za dveřmi dosáhl sedmi let věku a jak poznamenal na příjemné neformální tiskové (ne)konferenci ředitel festivalu Jakub Vedral zlomového věku nástupu školní docházky, nastal čas na změny. Pražských ulic a míst, která ožijí divadlem, je letos víc než obvykle. Kromě Václavského náměstí, Můstku a ulice Na Příkopě, můžete narazit na pouliční divadlo i na Florenci, Andělu a především na Výstavišti Praha Holešovice, kde je i festivalový divadelní bar s každodenní hudební afterparty. Než se ale včera začali první festivaloví návštěvníci vlnit v rytmu electro swingových Move Breakers, čekala na ně jiná podívaná. Mezi nebem a zemí - lano. Oliver Zimmermann, který měl sto metrové lano překonat, působil trochu jako letec z Malého prince. Žongléři a akrobati z V.O.S.A. Theatre jej doprovodili až na ten správný konec. Nechybělo Cyrovo kolo, žonglování se svítícími kužely, stavba obřího mikáda, kyvadla a šály. Vzhůru už ale musel sám.
Německý provazochodec Oliver Zimmermann je jedním z dvaceti lidí, kteří překonali na laně vzdálenost jednoho kilometru. Lano, které přešel vycházkovou chůzí, bylo podstatně kratší a tak si Oliver občas neodpustil i nějakou tu holubičku nebo krátké sezení na laně. Bílý bod ve tmě. Sympatický Oliver Zimmermann, jež studoval na Circusschool (ESAC) v Bruselu a Circushool Fratellini v Paříži, se nenápadně usmíval a lano překonal, jakoby se nechumelilo, i přesto, že pršelo.
Asi ve třech čtvrtinách cesty se po boku Olivera objevil již zmíněný bílý balon ověšený akrobatkou. Heliem naplněný balon by dokázal pojmout čtrnáct tisíc balonků obvyklé velikosti. Byl vyrobený speciálně pro tuto příležitost v Anglii společností Cameron Balloons. Vzhledem k tomu, že spadá do kategorie atrakce, nemusí znepokojovat letovou kontrolu, za to probouzet zvědavost příznivců festivalu, protože, jak řekl sám Jakub Vedral, mají s ním organizátoři festivalu své plány i do budoucna. Souběžně s festivalem Za dveřmi byl v Plzni zahájen i festival Živá ulice, za kterým stojí rovněž agentura Art Prom s.r.o. a jehož první blok nese příznačný název Za dveřmi je…divadlo! Co nestihnete v Praze, můžete dohnat i v Plzni.
Z nepřeberného množství nabídek byla i letos vybrána ta nejlepší česká i evropská pouliční divadla. Kromě dvou čerstvých novinek z našich končin (Long Vehicle Circus s představením Alenka! a Divadlo Continuo s Caravan Obscura) si rozhodně nenechte ujít slovenské Teatro Tatro, které postaví své šapitó rovněž na Výstavišti a po dva večery odehraje své vyhlášené představení Majster a Margaréta. Těžké téma, které se mohlo do paměti divadelních příznivců zapsat díky skvělé inscenaci Dodo Gombára pro Mětské divadlo Zlín před osmi lety. Nejlepší slovenští herci, kteří se v Moskvě vydali po stopách Bulgakova a které už asi jen tak neuvidíte. Toto představení je zároveň jediným (!) zpoplatněným představením festivalu.
Španělští Companyia La Tal a jejich Incredible box, oceněný na festivalu ve Freiburgu jako nejlepší pouliční představení. Hned tři polské soubory. Festival Za dveřmi, který úzce spolupracuje s mezinárodním festivalem pouličních divadel FETA v Gdaňsku, letos představí Teatr Delikates, Teatr Kto a Muzikanty.
Za dveřmi mají opravdu co nabídnout a proto neváhejte a vyražte do ulic!
7. ročník festivalu pouličního divadla Za dveřmi
13. – 18. 7. 2015, Praha
www.facebook.com/zadvermi/timeline
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.