Kateřina Vodolánová | Články / Rozhovory | 15.02.2016
Novozélandský rodák Geoff Presha působil řadu let na scéně drum and bassu, nicméně svět zlámaných beatů už dle svých slov nadobro opustil. Několik posledních let žije v Berlíně, který ho silně ovlivňuje v práci. Původní vydavatelství Samurai Music vyměnil za mladší Samurai Horo, na kterém vydává věci, které mají mnohem blíž k technu nebo ambientu. Celému projektu se velmi dobře daří, vydaných releasů má na kontě stále víc a víc a dokonce už proběhlo pár akcí, které se pyšnily názvem „Horo Nights“. Nastal pravý čas položit Geoffovi, který za tím vším stojí, několik otázek.
V posledních měsících je o tvém labelu Samurai hodně slyšet, takže máš asi dost práce...
V posledních měsících to bylo opravdu hektické, během tří až čtyř měsíců jsme vydali čtyři desky. Zároveň spolupracuju i s dalšími vydavatelstvími, takže souběžně dělám i na jejich věcech. Pro mně to prakticky znamená práci na hlavní úvazek.
Tvůj první label, Samurai Music, se zaměřoval na drum and bass. Řekl bys, že tě v tomhle žánru ovlivnilo místo, kde jsi žil? Narážím tím na to, že pocházíš z Nového Zélandu, kde tradice drum and bassu docela fungovala. Teď žiješ v Berlíně a děláš úplně jiné věci.
Pro mě to bylo místo, kde jsem objevil drum and bass. Abych byl upřímný, v té době, kdy jsem žánr objevoval, tam ještě nebyl moc populární. Projekty, jichž jsem tam byl součástí, pomohly tomu, aby se populární stal. Byl outsiderem na hudební scéně, což je pochopitelné vzhledem k naší zeměpisné poloze. Od trash metalu a hardcore jsem se přešel k technu a housu, a když jsem pak objevil drum and bass, cítil jsem tu stejnou syrovou energii.
Spousta lidí vnímá hudbu, kterou vydáváš na sublabelu Samurai Horo, jako drum and bass. Sám ho ale vnímáš spíš jako techno. Myslíš, že vnímání lidí může být v tomto ohledu škatulkovat na základě změn, které v drum and bassu proběhly? Nejdřív se oddělila větev deep drum and bassu, ze které vzešel žánr, který dostal nálepku „autonomic“, takže to by to mohlo být vnímáno jako další evoluční větev. Nebo čím si myslíš, že se v tomhle ohledu řídí?
Některé věci, které jsme vydali na Horo, opravdu drum and bass jsou - to se týká hlavně prvních singlů a kompilace Horo Vision. Nikdy jsme nezamýšleli vytvořit label, který by měl být svázaný nějakým žánrem. Na tohle jsem reagoval v jednom rozhovoru, kde jsem narážel na fakt, že lidi tím označují všechno, co vydáme, protože to tak bylo v minulosti. Třeba desky od Kiyoko drum and bass nejsou, stejně jako třeba Fis. Další alba nejsou ani techno, ačkoliv mají k technu a ambientu mnohem blíž než k drum and bassu. Předchozí věci, jež do téhle kategorie opravdu spadají, možná měly posloužit jako nějaké kontinuum drum and bassu, ale už tomu tak není. Lidi rádi dávají hudbě nějakou nálepku, a když si jí nejsou jisti, použijí tu, která je s vydavatelstvím spojená, a často to vypadá, že ji ani neposlouchali. Rozhodl jsem se, že už nebudu říkat lidem, co tahle hudba je a co není.
Má zvuk, kterým se tvůj label vyznačuje, nějaký svůj název nebo popis?
Ani ne, názvů už existuje dost. Doufám, že lidi začnou hudbu poslouchat pořádně a posuzovat ji samostatně na základě toho, jaká opravdu je. To se organicky děje v případech, kdy lidi zvyklí poslouchat drum and bass přestávají sledovat Horo, a to proto, že na našich akcích tuhle hudbu nedostanou. V rámci Horo Nights můžeš slyšet techno, které propojujeme s releasy labelů Horo, Auxiliary a Grey Area.
Jak vzniklo Horo?
Když jsem se poprvé přestěhoval do Berlína, šílel jsem z místní silné vinylové kultury a zalíbila se mi myšlenka speciální edice vinylů. Věděl jsem, že chci dělat něco podobného a chvíli jsem ohledně toho byl v kontaktu s ASC. Správná hudba přišla ve správný čas, a tak jsme to rozjeli. Bylo to dokonce lepší, než jsme čekali. Chtěli jsme, aby tahle temná hudba byla považovala v jistém slova smyslu za jedinečnou a zdá se, že díky tomu, že jsme ji vydali jen na vinylu, se nám to podařilo. Zbožňuju label Hidden Hawaii a způsob, jakým přistupují k hudbě. Ještě před tím, než se tohle všechno rozeběhlo, tak jsem se spřátelil s Felixem a dalšími lidmi, kteří jsou s tímhle vydavatelstvím spojeni.
Samurai Horo má specifický zvuk, a to i přesto, že jednotlivé releasy jsou rozdílné. Má label nějaké hranice, které umělci musí znát a respektovat?
Žádné hranice, nechávám všechny, ať produkují podle sebe. Vydávám hudbu lidí, ke kterým mám vztah a můžu s nimi mluvit upřímně. Občas jsem si řekl o poslání ukázky, ale to je výjimka. Lidi, kteří jsou mi v souvislosti s Horo nejlblíže (ASC, Ancestral Voices, Sam KDC, Pact Infernal, Kiyoko, ENA, Fenton) znají můj vkus a mají ho podobný.
Spousta z umělců, kteří vydali desku na Horo, se na scéně pohybují už nějakou dobu a jsou zkušenými hudebníky. Najde se mezi nimi i pár nováčků. Jak probíhá jejich výběr?
Určité způsoby pro objevování nových lidí mám, většinou to jde přes kamaráda, který mi o někom řekne a já se podívám, co dělá, někoho objevím i sám. Je to provázané. V některých případech to v osobní rovině nefunguje, což je stejně důležité jako hudba samotná.
Co ty a hudební produkce?
Nikdy jsem nebyl hudebním producentem, i když jsem jím vždycky chtěl být. Podílím se na produkci některých nedávných releasů Horo, ale ještě chvilku si to nechám pro sebe. Jako Presha asi vydávat nebudu, tohle jméno je spojené s historií drum and bassu.
Jaká deska tě v nedávné době nejvíce oslovila?
Mosam Howieson – Spirals, dokonalá deska. A jestli můžu, uvedl bych ještě jednu desku – zbožnuju In Situ od Laurel Halo.
Co čeká Samurai Horo v blízké budoucnosti? Spolu s vydavatelstvím Auxiliary jste udělali pár akcí, budete v tom pokračovat?
Mám nové věci od Pact Infernal, spolupracuje s námi jeden speciální host, o kterém zatím nemůžu mluvit, a v našich řadách máme i jednoho nového producenta. Na rok 2016 se chystá deska Kiyoko, Pact Infernal a ENA, stejně jako remixové EP od Ancestral Voices, který teď pracuje na další desce. Určitě budeme zase spolupracovat s Auxiliary, label Grey Area je náš společný projekt.
Slyšela jsem, že bys měl rozjet nový label HORO:EX...
Nakonec jsem se rozhodl, že do toho nepůjdu. Nechtěl jsem tímto krokem nic oddělovat a cítil jsem, že bychom měli pokračovat s Horo. V roce 2016 už ale nepůjde o Samurai Horo, ale jen o „Horo“, které odstartuje novou sérii releasů a stejně tak katalogových čísel. A taky dělám na novém labelu, který o sobě dá vědět tento rok.
www.samuraimusicgroup.com/collections/vendors?q=samurai+horo
www.soundcloud.com/samuraimusicgroup
www.facebook.com/preshasamurai
Libor Galia 12.12.2024
Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.
Jiří V. Matýsek 09.12.2024
Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.
Abbé 04.12.2024
Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.
Libor Galia 26.11.2024
Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.
Abbé 06.11.2024
Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.
Klára Řepková 23.10.2024
Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.
Banán 09.10.2024
Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.
Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024
Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.
Abbé 03.10.2024
Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…