Dominik Polívka | Články / Reporty | 08.04.2024
Znetvořená, ostnatým drátem opletená postava ve videoupoutávce. Vizuál mluví za vše, nic pěkného, nic něžného sobotní noc nenabídne. Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících. Více než rave očekávám audiovizuální nálož, i když timetable mluví jinak.
Úderem jedenácté rozehřívá pražská djka NCOL bedny i parket temným elektrem. Je zvláštní zažít Fuchs totálně odstřižený od zbytku stagí v budově, ale ohyzdné reggae dunící z vrchního Sala mě přesvědčuje o opaku. Zatarasené ochozy kompenzují dvě malé vyzdvižené plošiny po stranách parketu. Uzavřené pódium čeká na headlinery, proto se hraje na parketu před ním.
Od playerů ke krabičkám. Azu Tiwaline přebírá otěže, hypnotické lajfko proudí do hloučku návštěvníků. Hutné dub techno houpe boky v polyrytmech Středního východu, smyslnost a čitelnost minimalistického zvuku provází hutný dým a uhrančivé oči tuniské producentky. Místy set strhává od úderného hard drumu k divokému jukeu. To aby nohy nestály.
Zadní závěs pódia odkrývá bílou betonovou stěnu na projekci. Provizorní stůl před pódiem mizí a na něm staví Nino Pedone aka Shapednoise a Sevi Iko Dømochevsky šestici LCD monitorů. Červené houkačky v šedých tvárnicích proplétají tenké záclony a uprostřed toho všeho ladí dvojice audiovizuální set k nedávno vydanému albu Absurd Matter. Vzniklo v období, kdy Shapednoise náhle přišel o sluch, a tento zážitek servíruje všem, co si nepřinesli dostatečně silnou ochranu uší. Od tance přecházíme ke smyslovému přetížení.
Drtivý noise objímá táhlý subbass. Produkce se mění v agresivní sound design, který ctí pravidla klubové dekonstrukce. Drolící se zvukový bordel udržuje cvakání 808 hi-hatu, které se rozsype s každým nárazem trapového beatu. Kombinaci industriálních zvuků, noisu a hip hopu doplňují na featu Zelooperz nebo Moor Mother. Jen ze samplů, urgenci to však neubírá ani o píď. Oči uchvacují Dømochevského vizuály problikávající obrazovkami a projektorem. Biomechanické objekty a zohyzděné postavy se dramaticky morfují a protáčejí prostorem. Tísnivou atmosféru utíná až náhlý výpadek deset minut před koncem setu.
Ti, co přežili, rozjímají nad černobílými abstrakty VJe Taona a atmosférickým IDM dvojice Kle-Kle, která chaosu vrací řád a konejší narušený prostor. Dramaturgické chuťovky je třeba si hýčkat od začátku do konce. Na ranní afterku je toho ale až moc, tam mé uši už nedosáhnou.
Jednota v noci: Shapednoise & Sevi Iko Dømochevsky, Azu Tiwaline (live) a další
6. 4. 2024 Fuchs2, Praha
foto © Dominik Polívka
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.