Anna Mašátová | Články / Reporty | 25.07.2013
Pokud byste položili otázku, jaké je nejlepší české rockové album, těžko uslyšíte jinou odpověď než Kuře v hodinkách. Deska byla nahrána v letech 1971/72 v Praze a autorem textů je básník Josef Kainar, který se však vydání nedožil. Na hlavním pódiu se představil band složený jak z původních členů Flamenga, tak z Etc. v čele s Vladimírem Mišíkem. Zazněly skladby obou sestav a set zakončil cover Tita Puenteho, Oye como va.
O pauze opět nechyběla škvarkovka, ačkoliv se prý chystá petice za její vegetariánskou verzi, taky se křtila kompilace písní interpretů z minulého ročníku. Se švýcarskou písničkářkou Rebekkou Zarkava už měly Folkovky možnost se seznámit, v projektu Songs from Utopia emoce taky rozhodně nescházejí. Z hloubek vemlouvavého hlasu, vyprávějícího temné písně o lásce a smyslu bytí, jen s doprovodem kytary a bicích Jiřího Doležala, naskakovala husí kůže i v horkém letním večeru. To už se ale chystala ve stanu na druhé straně zámeckého parku oslava Mezinárodního dne žen. Karafiáty a bonboniéry nejsou povinností, dámy jsou skvělou ukázkou women power na českém hudebním poli. Tři grácie políbené múzami, Lucie Redlová, Jitka Šuranská a Beata Bocek předvedly dokonalou souhru hlasů i nástrojů a pobavily vtipnými texty ze života.
Horkokrevné tóny salentské pizzicy, utancovávající publikum do bezvědomí už od roku 1975, zvedly náměšťské diváky ze židlí. Tamburíny, dudy, kytara, housle, akordeon, zpěv hráčů i zpěvačky Marii Mazzotty, to vše splynulo v živelný rej rytmů. Prozatím nejlepší koncert Folkových prázdnin, který pizzicou obecenstvo nezvratně infikoval na celý život. Nahrávky se vyprodaly během několika minut, šťastlivci se pak i s hudební kořistí odebrali do kaple sv. Anny na recitál amerického hudebníka a muzikologa Tima Eriksena. Do svého akustického setu zapojil i příchozí, ochutnávka na jeho středeční koncert přenesla Náměšť do druhé poloviny festivalu.
Folkové prázdniny
23. 7. 2013, Náměšť nad Oslavou
foto © Barka Fabiánová
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.