Články / Reporty

Placebo slavili dospěle

Placebo slavili dospěle

Anna Mašátová | Články / Reporty | Do 11.11.2016

Popravdě, do beznadějně vyprodaného Fora Karlín kráčely davy s jistou obavou. Poslední pražský koncert v Lucerně před třemi lety měl do nezapomenutelného zážitku daleko.

Úvodní půlhodinka patřila velšským The Joy Formidable. Trojice vedená rtuťovitou kytaristkou a zpěvačkou Rhiannon "Ritzy" Bryan předvedla poměrně slušný set, ve kterém se vyznali k lásce k Placebu, trhali kytarami o sto šest, jen se zdálo, že podobnou muziku i styl zpěvu už jste kdesi slyšeli... u dalších x kytarovek.

Every You Every Me zaječí z projekce a běží klip. Kapely, jak se zdá, netřeba, fanoušci si zpívají s videem, když ale nastoupí hvězdy, jekot zesílí. Stefan Olsdal snad ještě o něco hubenější než naposledy (ano, jde to), Brian Molko opět nešetřil s makeupem, výroční turné probíhá v rozšířené sestavě o Williama Lloyda, Fionu Brice, Nicka Gavrilovice, za bicími sedí Matt Lunn. Vše je, jak má být.

Pár kousků na úvod a přivítání, nestačíte se divit. Ten tam je přinasraný, dramaticky se tvářící umělec. Molko evidentně dobře naladěn, vítá se s první řadou jako se starými známými - i když oni to v podstatě staří známí jsou, internacionální groupies jedou podstatnou část turné - a pohaní Brexit. Narozeninový mejdan s tisícovkami příchozích může začít.

Without You, I'm Nothing, Molko zmíní svou ikonu Davida Bowieho, několikrát narazí na transgender, otcovsky pokárá fanoušky sledující koncert přes mobil v touze natočit si nějakou památku. 36 Degrees zpomalené a táhnoucí se jako med, v cílové rovince se přidává do kroku a vyzývá k tanci, For What It's Worth, Song to Say Goodbye, The Bitter End ohlašují konec dvacetipísňového setlistu.

Ale jistě, dojde i na štědré přídavky. Vlastně je to celé až podezřele sympatické a pozitivní. Placebo své dvacetiny oslavili s vkusem, humorem a skvěle odehraným vzpomínkovým setem bez jediné vady, ostatně rozervanost by byla vzhledem k jejich věku snad i směšná. Dospělost jim nadmíru sluší, kéž jim také vydrží.

Info

Placebo (uk)
8.11.2016, Forum Karlín, Praha

Foto (c) Adam Hencze

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace