Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 17.05.2022
Rammstein můžeme vyčítat ledacos: přílišnou přímočarost, útoky na nízké pudy, kontroverznost a kdovíco dalšího. Těžko jim ale upřít to, že umějí udělat zatraceně dobrou show. A to, co přivezli na pražské letiště v Letňanech, které dva dny po sobě dokázali vyprodat – už to je výkon hodný zaznamenání –, bylo v každém případě něco, co se nevídá každý den.
Über stage připomínala něco mezi starou železárnou, průčelím chrámu, gigantickým falickým symbolem a rádiem. Měla v sobě typickou německou přísnost a zároveň strohost černé kovové konstrukce. S úderem osmé se stala centrem dění. Od posledního turné přibylo světel, které jednotlivé skladby doprovázely a trochu překvapivě, byť se Rammstein právě tímto proslavili, to tolik nebylo o plamenech a ohních. Když už byly (nejvíce asi v Sonne a staré skladbě Rammstein), stály ty třicetimetrové plameny a oblaka dýmu za to. O Rammstein si můžeme myslet cokoliv, tady nemohlo vládnout nic jiného než úžas. Jakkoliv je pěkné podívat se na muzikanty zblízka a nechat si plameny ve feuer zone sežehnout obočí, v tomhle případě byl celkový pohled z dálky v mnohém působivější.
Německý sextet vyrazil na turné vyzbrojen čerstvou deskou Zeit, ovšem setlist stál spíše na té předchozí, bezejmenné. Z novinky zazněly všehovšudy čtyři kusy. Patřil jim úvod (Armée De Tristen, Links 2-3-4), zklidnění před vyvrcholením první části setu (Zeit) a úplné, téměř dojemné finále (Adieu). Kromě skladeb z posledních dvou alb došlo i na dávné kusy (Heirate mich), koncertní jistoty (Du Reichst So Gut, Mein Hertz Brent či Mein Teil s obvyklým, byť opět upgradovaným divadlem, v němž Lindemann smaží nebohého klávesistu Flakeho v gigantickém kotli), techno vložku s remixovanou Deutchland i dryáčnickou Pussy. Nebyl to setlist největších hitů, jako ten zvěčněný na koncertním záznamu z Paříže, přesto šel fanouškům na ruku. Spokojeni museli být znalci i ti, co znají jen Du Hast ze soudtracku k filmu Matrix.
Proslýchá se, že Rammstein končí. Nebývale klidné poslední album ledacos napovídá a ledacos naznačuje i aktuální turné. Nějak narážím na limity svojí představivosti v tom, kam by mohli ve své pódiové prezentaci ještě zajít. Rammstein jsou v roce 2022 ve skvělé formě a z těch letmých záběrů na velkolplošných obrazovkách bylo vidět, že si koncertování nesmírně užívají. Ale sami na nové desce mluví o tom, že v nejlepším je dobré přestat...
Rammstein (de)
16. 5. 2022 letiště Letňany, Praha
foto © suová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.