Pořadatelská: Tomáš Suchánek (Bukolika)

Tomáš Suchánek aka Mother Criminal je režisér, scénárista, střihač, DJ a zakladatel komunitního festivalu Bukolika, který se vedle dalších aktivit zaměřuje na nejprogresivnější a nejneobjevenější místní i zahraniční hudebníky na poli klubové a elektronické hudby. Zve do přeloučských remízků i na pizzu!

Co chystáte další dny a týdny? Jeden, dva špíly?
Momentálně se veškeré naše úsilí a pohledy horečně upírají na datum 26.-28. července, kdy se koná další ročník festivalu Bukolika v lesíku u Přelouče asi hodinu od Prahy. Jsme v horké fázi příprav, a proto na nic jiného není příliš kapacita. Je těžké a trochu nespravedlivé někoho upozadit a druhé vypíchnout, ale takhle na první dobrou se nejvíc těším na živé vystoupení berlínského zpěváka a producenta Gabriela Gifforda, DJ set kodaňských špílmachrů Hedo Hydr8 nebo tygra z Taipeie, který si říká B E N N.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Úplně upřímně, ač to zní trochu paradoxně, nejsem moc koncertní typ a raději si užívám hudbu v intimitě jako dobrou knihu, protože málokdy se setkám s aparaturou, ozvučením a výstupem, které mě skutečně posadí na zadek. Zároveň mám trochu problém s místy, které se hemží lidmi nad únosnou mez. Mám rád svůj prostor. Proto budu teď znít asi trochu samolibě, ale nejvíc mě svou scénou, vyprávěním a bezprostředností upoutal koncert lloydfearse, kterého jsme hostili minulý rok na Bukolice – nejen autenticitou, ale možná i proto, že jsem na tom měl svůj podíl a doslova jsem si ho odpracoval. Což je pro mě asi obecně měřítko jakékoliv hřejivé emoce, která vede k nadšení – osobní zájem a bláto na kalhotech.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šel podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Stran Prahy cokoliv, co dělají Heartnoize, určitě taky Lunchmeat, místy i Bike_Jesus, Fuchs2 nebo Ankali dělají svou práci poctivě a dovolí posluchači a divákovi slyšet to nejprogresivnější ze současné klubové muziky. Stran Moravy to jsou určitě taky naši partneři z hudebního vydavatelství Gin&Platonic, kteří pravidelně zvou do ostravského Plata vzácná a unikátní jména. V Brně to byl svého času kolektiv SOfT, který se, pokud správně chápu, motal kolem lidí z platformy pro performativní umění Terén, a momentálně je to skupina d’epog, která pořádá eventy s názvem Headbanger. Z festivalů by to byla třeba Trať nebo na Slovensku Halp.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Toxický, ale zároveň oboustranně výhodný. Hodně věcí řeším výhradně přes sítě, ale čas, který jim věnuju, požírá na můj vkus až příliš velký výsek mého mentálního perimetru a dělá z mýho mozkomíšního moku těkavou látku. Beru ale práci s nimi jako součást svého pracovního harmonogramu – vedle jiných povinností je prostě třeba sytit sítě, protože to je virtuální platforma, kde lidi nejčastěji hledají odpovědi a nové informace. A právo na ně jim nesmíme ubírat.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
Nejraději si zajdu na něco, co si nedokážu uvařit sám doma, takže třeba na pizzu ve všech svých polohách, i když tu jsem teď kvůli specifický stravě musel eliminovat. Obecně si ale nejradši zajdu na neapolskou, detroitskou nebo třeba sezónní pizzu, kterých se v Praze po covidové pandemii objevilo jako hub po dešti.