Články / Reporty

Portico, ale žádný žralok

Portico, ale žádný žralok

Jakub Béreš | Články / Reporty | 07.05.2015

Britská skupina Portico se po roce vrátila do Prahy, když loni hrála v Paláci Akropolis ještě jako Portico Quartet. S personálními změnami přišla i změna stylu a z moderního jazzu se stalo ambientní elektro.

Večer otevřel pražský DJ NobodyListen. Mixoval svůdně melodické alternativní R&B s moderním elektrem, jemuž vévodila basová linka. Vystoupení obsahovalo několik písní dvojice VR/Nobody v kombinaci s velkými zahraničními jmény typu Banks a FKA twigs. Vkusný set do dramaturgie večera zapadl, přesto mohl ubrat na decibelech, protože publikum nepřišlo do Lucerny na párty, nýbrž na poklidné rozjímaní.

Světla zhasla a objevili se tři nejistí kluci. Začali instrumentální Void - lyrická elektronika, která se nikam nehnala, byla předzvěstí příchodu zpěváka Jona McCleeryho, speciálního hosta, který s Portico jede celou tour. A na pódiu zůstal až do závěrečného přídavku. Jono začal titulní písní Living Fields, aby následoval singl 101, na kterém původně hostuje Joe Newman (Alt-J). McCleeryho podání si s originálem nezadá, jen škoda, že na obrovské plátno s nápisem „Portico” nepřiplaval žralok z videoklipu.

Hudba tria je naživo ještě éteričtější než na nahrávce, proto jsem se nemohl smířit s rušivými faktory. Skupina navodila určitou atmosféru, kterou vzápětí zrušila rychlým sekavým beatem, ten se ve slokách objevoval často, jako by skupina chtěla divákům podsunout, co všechno umí. Portico si neohrabaně vypůjčovali jiné interprety (SBTRKT ft. Sampha) a z jejich střípků skládali vlastní mozaiku. Nepříjemnou součástí bylo nevyvážené osvětlení, kombinace modré, růžové, zelené a oranžové narušovala pracně budovanou intimitu.

Portico předvedli kontroverzní show. Nerdovský look a téměř trapové frekvence k sobě příliš nejdou, razantní změna žánru přišla příliš rychle. Opačným příkladem byla poslední píseň, předělávka Lacker Boo, která kombinovala minimalistické techno s tím nejlepším, co ten večer zaznělo. Tímto směrem by se kapela měla ubírat, jestli se chce stát výrazným jménem post-dubstepové vlny.

Info

Portico (uk) + NobodyListen
5. 5. 2015, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Natália Zajačiková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace