Pro nás, od nás. Oshun.

Nikdo není nepřítel vody, stojí v biografii newyorského projektu Oshun, jenž tvoří dvojice Niambi a Thandi. Jako pár jsou naprosto kompaktní jednolitá persona. Jak na pódiu, tak v životě se tyto ženy doplňují s lehkostí dvou stékajících se řek a vůbec vše v jejich tvorbě působí nadpozemsky až mýticky. Své umělecké jméno, které patří bohyni plodnosti, si též vypůjčily z yorubské mytologie. Jejich jednota se samozřejmě odráží i v tvorbě.“ (Roxy)

Thandi a Niambi coby Oshun vrazily na scénu neo-soulu a moderního hip hopu jako velká voda. Aby taky ne, když se pojmenovaly po bohyni čerstvé vody a řek. S novým albem Bittersweet Vol. 1 za zády a Evropou před sebou jsme si s Oshun povídali o ženách, hip hopu i Jorje Smith.

Potkaly jste se na studiích afrikanistiky na New York University…
Thandi: Obě dvě jsme dostaly stejné stipendium a staly se z nás nejlepší kamarádky. Ani jsme zpočátku nedělaly hudbu, ale v prváku jsme začaly zpívat společně v metru a tak se to sešlo.

Cítíte se rok po promoci dospělé?
Thandi: Spíš se snažíme vyrovnat s nástrahami rádoby dospělého života.

Je teď hudba vaše hlavní náplň času?
Niambi: Ano, snažíme se nacházet prvky, ve kterých můžeme hudbu a teoretickou práci propojovat. Například naše vizuály nebo obecně estetiku Oshun. Já jsem ostatně šla na školu kvůli tradiční africké hudbě, o které jsem se chtěla dozvědět více.

Thandi: I kdybychom se vrátily k akademické práci, tak v ní budeme pracovat především jako umělci, jako hudebnice.

Kde berete inspiraci?
Thandi:: Tou hlavní je uctívání bohyně Oshun lidmi z nigerijského kmene Yoruba. A u americké kultury pak rozhodně Missy Elliot. Jedna z prvních žen, která vzala hip hop a úplně ho obrátila naruby.

Niambi: Nebo Kendrick Lamar, J Cole, Princess Nokia, IAMDDB…

Na vašem debutu Bittersweet Vol. 1 jste spolupracovaly s Jorjou Smith, nedávnou držitelkou Brit Award v kategorii Critics‘ Choice a skvělou zpěvačkou a skladatelkou. Jak ke spolupráci a tracku My World došlo?
Thandi: Jorja jela do Brooklynu v říjnu 2017 a její management nás požádal, abychom ji supportovaly. Byla úžasná a milá, potkaly jsme se na zvukovce a další den nás pozvala na bowling. Vypadaly jsme jako zombies, ale to vůbec nevadilo. Pozvali jsme ji na oplátku do studia našeho producenta Prody a tu písničku jsme vymyslely a nahrály za tři hodiny.

Co byste byly nejraději, kdyby si lidi odnesli z vaší show?
Niambi: Ráda bych, aby lidi cítili lásku a cítili se posílení a motivování k projevení svých nejbláznivějších snů.

Vaše texty se zabývají feminismem a rolí žen ve společnosti. Myslíte, že reprezentace žen v hudebním průmyslu je v současnosti velký problém?
Thandi: Upřímně si myslím, že je to přesně naopak. Zažíváme ten největších vzestup, jsme ve zlaté éře ženských umělkyň. Tohle je ta doba, kdy ženy přebírají moc a ti největší umělci jsou ženy, a k tomu ještě nebělošky. Beyoncé je největší superstar všech dob. Před deseti lety nebylo zdaleka tolik žen v hudbě, a když byly, tak tam producenti vždycky strčili chlapa alespoň na featuring. Teď to není potřeba, je nás hodně a cítíme se dostatečně reprezentované.

Niambi: Už to zdaleka není o tom, že jedna z nás to dokázala. My všechny to můžeme dokázat. Dohromady.

V Praze budete hrát v rámci koncertní série WOWs – Wonderwomen Save You, která představuje ženské umělkyně s aktuálním soundem. Přijde vám podobná cesta správná?
Niambi: Je to problematické. Myslím, že by to hlavně mělo vycházet od žen - ženy ženám. Nehledejme nikoho, kdo nás má jakkoliv uznat. Vytvořme si tu platformu samy.

WOWs vymyslela žena.
Niambi: Pro nás, od nás. Tohle byl vždycky ten nejlepší způsob revoluce.

Chtěly byste, aby čeští diváci něco věděli před tím, než půjdou na váš koncert?
Thandi: Určitě si poslechněte Bittersweet, Vol. 1. Čím víc budete vědět, tím lepší to bude. Nečekejte, že jdete na typický koncert, bude to interaktivní. Přijďte s názorem, s vůlí a sny, přijďte s tím, co vám leží na srdci. Ulehčíme vám.

Niambi: A přijďte hydratovaní.