Prostě pracujeme na muzikálu... (Greg Dulli)

Američtí rockeři The Afghan Whigs velmi úspěšně navázali na svou bohatou devadesátkovou kariéru loňskou deskou Do to the Beast a hlavně skvělými vystoupeními na festivalech Rock for People a Pohoda, na které se ohlasy drží většinou mezi Top 5 a Top 1 příslušného podniku. Takhle se dělá reunion! Kytarista a zpěvák kapely Greg Dulli, mj. polovina dua The Gutter Twins s Markem Laneganem, si jako vždy žije tak trochu vlastním životem a důkazem budiž i jeho další plány, které prozradil v rozhovoru. The Afghan Whigs můžete chytnout dnes večer v pražském Lucerna Music Baru a ať už je čas kapel u konce nebo ne, od Afghan Whigs čekejte rockovou show, u které nebudete chtít, aby skončila.

Chtěl bych navázat na rozhovor, co jsi měl na jaře s Michalem z Full Moonu. Řekl jsi mu, že může trvat, než bude Do to the Beast plně doceněná. Teď je to téměř rok od nahrávání, jak se na desku díváš zpětně?
Je to určitě jedna z mých nejoblíbenějších desek, co jsem kdy udělal. Pořád miluju každou věc na ní a nic bych na nich neměnil. Klidně bych je všechny hrál každý večer.

V rozhovoru jsi se taky zmínil, že půjdete s Markem Laneganem v létě do studia. Došlo k tomu? Můžeme čekat nové Gutter Twins?
Ve skutečnosti jsme zašli akorát párkrát na oběd. A taky jsme si spolu zahráli v Belgii na Cactus Festivalu. Když zrovna není na tour, tak jsem na tour já a opačně a v létě jsme byli na tour dokonce oba dva. Nicméně tahle evropská šňůra, kterou s Afghan Whigs pojedeme, je moje poslední na dohlednou dobu. Po ní se na chvíli zastavím a s Markem chceme dál tvořit, takže uvidíme, co se stane.

Představ si, že teď bude Mark hrát ve stejném klubu v Praze jako vy, jen o sedm dní později. Těsně se minete.
Jojo, hraje tak šedesát evropských koncertů ročně, takže se ani nedivím. (smích)

Rád bych se zeptal na cover Heaven on Their Minds, který jsem Afghan Whigs slyšel hrát loni na Pohodě. Proč jste si vybrali zrovna tento song?
Paní, co mě jako malého hlídala, si přehrávala Jesus Christ Superstar pořád dokola, takže je to můj oblíbený muzikál. Riff v Heaven on their Minds je vyloženě zlověstný, a zároveň funkový, jeden z mých nejoblíbenějších.

Co ty a muzikály obecně? Máš je rád?
No jasně, zrovna jsem byl v New Yorku a viděl tři. Wicked, Hedwig and the Angry Inch a The Book of Mormon.

Jesus Christ Superstar byl poměrně kontroverzní, když se poprvé objevil. Jak se díváš, řekněme na zesměšňování náboženství, což je celkem logická otázka v souvislosti s nedávnými útoky v Paříži. Tehdejší křesťané mohli být uraženi muzikálem podobně jako nyní muslimové karikaturami.
Myslím, že nábožensky založení lidé nevnímají parodii nebo satiru velmi dobře. Zvláště fundamentalisti, ať už křesťanští, židovští nebo muslimští, vidí jen velmi striktní výklad Bible, Tóry, Koránu, a když jim předložíš jiný úhel pohledu nebo se pokusíš do toho vnést humor, tak je to naštve. Pamatuju si na Život Briana od Monty Pythonů, který lidi rozzuřil. Nebo Poslední pokušení Krista, Scorseseho film, kde Ježíš spal s Máří Magdalénou. Respektuju základní principy většiny náboženství typu nikoho nezabíjej, ochraňuj děti a tak dále, ale byl jsem a stále jsem toho názoru, že náboženství stejně tak rozděluje, jako spojuje. Pokud zabíjíš ve jménu něčeho, čemu úplně nerozumíš a ani nikdy nebudeš schopen, tak jsi šílený. Z toho, co se stalo v Paříži, jsem hodně smutný. Ale jako umělec, novinář, malíř, sochař, skladatel, spisovatel nebo kdokoliv, kdo má pero, případně cokoliv, čím může zpochybnit konvence nebo pokládat otázky, máš na to právo a je nutné to dělat.

Přesuňme se k něčemu lehčímu. Nedávno jste s Afghan Whigs zveřejnili video k singlu Lottery, kde celou dobu tančí váš zvukař Ryan O’Hara. Jak jste došli k tomuhle nápadu?
Byl to můj nápad, každou noc jsem ho sledoval z pódia a je to takový živý týpek, vyloženě šťastná a pozitivní osoba, jejíž přítomnost mám rád. Přibližně v polovině tour jsem se ho zeptal, jestli na něj můžeme namířit kameru a on, že ok. Takže jsme takhle natočili osm koncertů, tři z toho nevyšly, ale těch zbývajících pět jsme sestříhali den před Vánoci. No a takhle to dopadlo.

Hádám, že Ryan byl hodně šťastný...
To teda! Když jsem mu to poslal a pak s ním mluvil po telefonu, byl nadšený. Myslím, že to pro něj hodně znamená.

Na zbylé singly Algiers, Matamoros a Lost in the Woods jste znovu po letech spojili síly s režisérem Philipem Harderem. Co se vám na jeho stylu líbí?
Philův styl je jednoduše takový, že nikdy nenatočí stejné video dvakrát. Všechny ty tři klipy nemůžou být odlišnější, všechny jsou jedinečné. Dělal hodně naších dřívějších videí a je to chlap, se kterým se pracuje samo. Jednu dobu jsme spolu bydleli v Minnesotě a je to jeden z mých nejlepších kámošů.

Dalo by se říct, že jsi většinu života věnoval kapelám, ale nyní se zdá, že čas kapel pomalu pomíjí a nastala spíše doba sólových umělců. Souhlasíš s tím?
Mně přijde, že tohle se dělo vždycky. Podívej se na sedmdesátky – Joni Mitchell, Jackson Browne, Elton John...Vůbec nezáleží na formě, v jaké tvoříš muziku, jestli máš kapelu nebo děláš všechno sám a cappella. Na konci záleží jen na songu, je to všechno o songu, člověče! Máš dobrej song? Jak udělám dobrej song? Nesouhlasím s tebou, je tady stále spousta skvělých kapel.

Neříkám, že není, ale když se podíváš na to, kdo přebírá různá hudební ocenění nebo kdo vyhrává ankety, vidíš hodně sólových hudebníků. V sedmdesátkách byli velcí Led Zeppelin, teď Kanye West a tak dále.
Ok, ale v padesátkách to byl zase Elvis Presley, v šedesátkách Beatles a The Rolling Stones. Pak Madonna, Michael Jackson, Bruce Springsteen... a pak zase U2. Jsou to cykly.

Řekl jsi, že po této evropské tour nebudeš dlouho koncertovat. Co teda plánuješ?
Budu pracovat na muzikálu s jedním kamarádem.

Super! Co to bude za muzikál?
Momentálně je to jenom muzikál. Děláme na textech, příběhu, písních a je to ve velmi rané fázi. Prostě pracujeme na muzikálu a to je všechno, co k tomu můžu říct. Nedám ti ani žádné datum, protože jakmile někde řeknu datum, tak se to obrátí proti mně. (smích) Tohle bude můj hlavní projekt, mimo to si užít volno po všech těch letech.

Nakonec se zdá, že otázka o muzikálech nebyla od věci...
Nejdřív jsem si myslel, že se k tomu chceš kruhem dostat, ale pak mi došlo, že o tom asi nevíš. Vtipný.