Martin Řezníček | Články / Reporty | 22.10.2016
MeetFactory žije v zajetí dopravy. Z jedné strany pražský městský okruh, z druhé kolejiště smíchovského nádraží a coby nejbližší kulisa rozpadající se lihovar. Izolovanost, obtížná dostupnost a industriální prostředí jsou pro tento prostor příhodné. Nejenom proto hostí MeetFactory především undergroundové a nezávislé umělce. 19. října šlo o dvojici newyorských postpunkových kapel Parquet Courts a Pill.
Pill měli roli předskokana, i přesto svým garážovým zvukem a stylem, v němž se objevují prvky noise, psychedelie i freejazzu, zaujali velkou část publika. Obligátní trojici kytara-bicí-basa doplňuje coby živoucí organismus saxofon, který nejmocněji rezonuje v hlubokých tónech, čímž kapele dodává temný zvuk; mimoto skvěle spolupracuje s vokálem frontwoman Veronicy Torres. Před nedávnem vydané debutové album Convenience je po pražském vystoupení Pill naprostou nutností k poslechu.
Parquet Courts letos také vydali nové album, v jejich případě už čtvrté (nepočítáme-li Content Nausea, vydané kytaristy/zpěváky Andrewen Savagem a Austinem Brownem pod alter egem Parkay Quarts, bez účasti bubeníka Maxe Savage a basisty Seana Yeatona). Těžiště koncertu se proto pohupovalo právě okolo letošního počinu Human Performace, který se dostal na 50. místo britského žebříčku OCC a bodoval i u kritiků (např. hodnocením 8,4 na Pitchforku).
Přímočaré lo-fi kytary, které někdy překvapí hutným zvukem, přidrzlá hudba a přidrzlé vystupování, tuny energie aktivované a transformované v rave pod pódiem jsou známkou punku živé show Parquet Courts. Při hitech jako Borrowed Time a Ducking And Dodging nohy a lokty létají vzduchem. Jiná tvář se ukazuje v melodičtějších a klidnějších písních, kde jde punková dravost stranou – nejlepším příkladem je Steady on My Mind. Hodně písní pak balancuje někde mezi těmito dvěma polohami, (post-)punk a indie rock hledají společný průsečík.
Newyorská nezávislá scéna v MeetFactory předvedla, že má svaly i mozek. Nadšení publika pak dokázalo, že je u nás srdečně vítána.
Parquet Courts (us), Pill (us)
19. 10. 2016, MeetFactory, Praha
foto © Filip Kůstka
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.