Jakub Veselý | Články / Reporty | 06.05.2024
V Kabinetu Múz to srší rôznym publikom od poslucháčov tvrdej hudby po návštevníkov ladených do gotickej estetiky. Na krst rožnovskej kapely Chorobopop albumu prichádzajú na pomoc z rovnakého mesta Včera bylo pozdě a pražský projekt dvoch výtvarníkov Body of Pain.
Mladé DIY punkové zoskupenie Včera bylo pozdě otvára štandardným rozhraním gitár a bicích. Speváčka prvou skladbou vbieha do publika, chrlí slohy priamo do očí, popri tom prechádza až na koniec davu. Po stopách káblu od mikrofónu sa vracia na stage, tam zase funguje v inom živle, tancuje a žije s pesničkami. Do spevu sa neskôr zapojí gitarista, spomínam na australských The Gooch Palms. Dynamikou kapela získava publikum, ktoré sa zapája a tlačí sa vpred. Obraz dotvárajú psychedelické obrazce z projektoru. Zaznieva prierez Debutového EP Sirena rána, ktorým prekrucujú punk hore nohami. Uštipačné texty odznievajú rapovou kadenciou a následne nimi zametie vlna energie chytľavých refrénov. Skladby v hlave odznievajú niekoľko dní a jednotlivé frázy mi skáču v hlave už od rána.
Príchodom darkwave projektu Body of Pain odznieva závan bláznivej bujarej energie a nahrádza ju skromné červené osvetlenie žiariace na stôl s technikou. Z hustej hmly prehovárajú mocné basové beaty a mrazivé melódie syntetizátorov. Ján Vytiska nahráva perkusie do slučky a nadväzuje ďalšími zvukovými prvkami, v hmle vidno siluetu Terezy Ovčačíkovej, ktorá nízko položeným hlasom spieva krátke opakujúce sa frázy. Neskôr si role vymieňajú. Hudba zámerne pôsobí chladne, rytmus intenzívnych perkusií navodzuje zimomriavky. V slovách zaznieva krutosť, bolesť a zmierenie sa so smutnou stránkou existencie, napriek práce s ťažkou tematikou muziku sprevádza pocit eufórie.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Nový album Chorobopop Svobodě na stopě obsahuje dve časti, a to synthpopovú a punkovú až hardcorovú. Každý z hudobníkov skladá zvuky za svojím stolom a za mikrofónom stojí aj hosť Vaant. Tma je preč, sál je presvetlený, projektor ponúka kapelnú grafiku. Množstvo svetielok z techniky navádza dojem serverovne a tóny syntezátoru z piesne Vypravěč budí až robotickú estetiku. Na mikrofóne dominuje Ctib chrapľavým hlasom, graduje atmosféru a gestami sa vžíva do svojej role.
Prichádza čas na rýchly krst, tým započínajú punkovú časť. Berú gitary a z elektroniky ostáva iba bicí automat. Texty kritizujú zneužitie pravdy, hľadáme rôzne pohľady a vnímame problematiku rozdielneho vnímania voľnosti a aká vie byť krehká túžba po spokojnosti. Koncert naberá iné grády. Publikum začne pogovať, celý klub je v pohybe. Chorobopop chrlia nekompromisné punkové tempo, v ktorom odohrávajú zvyšnú časť albumu a pridávajú aj niečo zo staršej tvorby.
Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba, ale sloboda hudobného prejavu, voľná ruka pri tvorbe a sebaistota v hľadaní nového postupu. Chorobopop dáva zmysel tejto myšlienke, ako aj akcia troch rozličných projektov. Punková udalosť.
Chorobopop + Včera bylo pozdě + Body of Pain
2. 5. 2024 Kabinet Múz, Brno
foto © Jan Svora
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.