Jakub Veselý | Články / Reporty | 06.05.2024
V Kabinetu Múz to srší rôznym publikom od poslucháčov tvrdej hudby po návštevníkov ladených do gotickej estetiky. Na krst rožnovskej kapely Chorobopop albumu prichádzajú na pomoc z rovnakého mesta Včera bylo pozdě a pražský projekt dvoch výtvarníkov Body of Pain.
Mladé DIY punkové zoskupenie Včera bylo pozdě otvára štandardným rozhraním gitár a bicích. Speváčka prvou skladbou vbieha do publika, chrlí slohy priamo do očí, popri tom prechádza až na koniec davu. Po stopách káblu od mikrofónu sa vracia na stage, tam zase funguje v inom živle, tancuje a žije s pesničkami. Do spevu sa neskôr zapojí gitarista, spomínam na australských The Gooch Palms. Dynamikou kapela získava publikum, ktoré sa zapája a tlačí sa vpred. Obraz dotvárajú psychedelické obrazce z projektoru. Zaznieva prierez Debutového EP Sirena rána, ktorým prekrucujú punk hore nohami. Uštipačné texty odznievajú rapovou kadenciou a následne nimi zametie vlna energie chytľavých refrénov. Skladby v hlave odznievajú niekoľko dní a jednotlivé frázy mi skáču v hlave už od rána.
Príchodom darkwave projektu Body of Pain odznieva závan bláznivej bujarej energie a nahrádza ju skromné červené osvetlenie žiariace na stôl s technikou. Z hustej hmly prehovárajú mocné basové beaty a mrazivé melódie syntetizátorov. Ján Vytiska nahráva perkusie do slučky a nadväzuje ďalšími zvukovými prvkami, v hmle vidno siluetu Terezy Ovčačíkovej, ktorá nízko položeným hlasom spieva krátke opakujúce sa frázy. Neskôr si role vymieňajú. Hudba zámerne pôsobí chladne, rytmus intenzívnych perkusií navodzuje zimomriavky. V slovách zaznieva krutosť, bolesť a zmierenie sa so smutnou stránkou existencie, napriek práce s ťažkou tematikou muziku sprevádza pocit eufórie.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Nový album Chorobopop Svobodě na stopě obsahuje dve časti, a to synthpopovú a punkovú až hardcorovú. Každý z hudobníkov skladá zvuky za svojím stolom a za mikrofónom stojí aj hosť Vaant. Tma je preč, sál je presvetlený, projektor ponúka kapelnú grafiku. Množstvo svetielok z techniky navádza dojem serverovne a tóny syntezátoru z piesne Vypravěč budí až robotickú estetiku. Na mikrofóne dominuje Ctib chrapľavým hlasom, graduje atmosféru a gestami sa vžíva do svojej role.
Prichádza čas na rýchly krst, tým započínajú punkovú časť. Berú gitary a z elektroniky ostáva iba bicí automat. Texty kritizujú zneužitie pravdy, hľadáme rôzne pohľady a vnímame problematiku rozdielneho vnímania voľnosti a aká vie byť krehká túžba po spokojnosti. Koncert naberá iné grády. Publikum začne pogovať, celý klub je v pohybe. Chorobopop chrlia nekompromisné punkové tempo, v ktorom odohrávajú zvyšnú časť albumu a pridávajú aj niečo zo staršej tvorby.
Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba, ale sloboda hudobného prejavu, voľná ruka pri tvorbe a sebaistota v hľadaní nového postupu. Chorobopop dáva zmysel tejto myšlienke, ako aj akcia troch rozličných projektov. Punková udalosť.
Chorobopop + Včera bylo pozdě + Body of Pain
2. 5. 2024 Kabinet Múz, Brno
foto © Jan Svora
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.