Články / Reporty

S Mickem Harveym nebude nikdo zpívat falešně

S Mickem Harveym nebude nikdo zpívat falešně

Adéla Polka | Články / Reporty | 29.10.2019

Ze Sona si to k Mersey míří povědomá postava bělovlasého elegána, která si nese fixou napsané playlisty. Na otázku, jak se těší na koncert, odpoví Mick Harvey lakonicky, že to bude překvapení, protože tenhle set společně hráli teprve před třemi týdny v Melbourne. Že půjde o dvojkoncert, se taky dozvídám cestou do Mersey.

Klub Mersey je plný a lidi si mezi sebou šeptají, co všechno tu zažili. Všichni vědí, že je čeká jeden z posledních koncertů na tomto místě. Klub po šestadvaceti letech končí.

Na scénu přichází kapela a za mikrofonem stojí J.P. Shilo, Mick Harvey usedá ke klávesám, odřenou bílou basu drží Glenn Lewis a stříbrné bicí ovládne nenápadná postava Stevea Shelleyho (Sonic Youth). Rozezní se ponuré tóny a se slovy „sure of yourself“ se Shilo nejistě dívá do horního patra sálu, kde na něj shlíží skupinky lidí ozářené obří disco koulí. Shilo představuje songy ze své právě vydané desky Invisible You. Jeho projev je velmi sugestivní a udržuje lehce rozhořčenou náladu v sále. Mužské těleso místy rozčísne lascivními pohyby a táhlými vokály uhrančivá Lyndelle Shilo. Jasným pánem pódia je ale Mick Harvey, který určuje, co se bude hrát, a v tiché pauze jasně zazní „we don't speak, if we don't need it“, což jsou zároveň slova ze skladby Widow's Peak. Vrcholem se stává skladba Mechanical Man, a pokud byly emoce plynoucí z pódia zkraje rozpačité, nyní je hrne sebevědomá hráčská síla.

fotogalerie z koncertu tady

Druhou polovinu večera načíná Mick Harvey. Upozorní, že nebude hrát písničky Serge Gainsburga, protože je na ně sál malý, a se svým strnulým pocker facem a laskavým hlasovým projevem rozjíždí baladickou show. Ta je melancholičtější a náladovější ve srovnání s první částí a skladba October Boy v této atmosféře velmi dobře rezonuje.

Trnem v oku je Harveymu viditelně nadšený fanoušek, funny guy, jak ho nazval, v první řadě, který se chová na jeho vkus příliš familiárně. Harvey je velmi náročný na podmínky v sále, a i přestože zpívá „all is forgiven“, vzápětí ostře zaútočí na onoho chlapíka, že zpívá falešně a ruší ho.

Zároveň neváhá fanoušky s ledovým klidem upozornit, že po koncertě bude autogramiáda. Publikum si vyprosí přídavky, které svou dynamikou předčí celou pochmurnou část, nicméně pak dojde na baru pivo a lidi s nostalgickou vzpomínkou na člena slavných The Bad Seeds a někdejší kultovní klub prchají uhasit žízeň jinam.

Info

Mick Harvey (au) + Steve Shelley (us)
27. 10. 2019 Mersey Klub, Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace