Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 28.12.2018
Představuji si to asi takto. Útulná irská hospůdka blízko náměstí, na kterém se tyčí dva monumenty. Dva děsivé pomníky první světové války. Prvním je opulentní a oprýskaný The Wall z roku 1979 od Pink Floyd a druhým abstrakcí a modernismem načichlá kompozice Ypres z roku 2014 od Tindersticks. V naší nálevně je ale teplo a klid. Myšlenky hostů jsou na hony vzdáleny bojovým plynům, zákopům, masovým hrobům a umírání. Lucerničky se svíčkami osvětlují dřevěnou jizbu. Pinty piva jsou plné patosu a potulní poutníci proklamují píseň Pounding for Peace. V koutě sedí ostřílený hudební veterán Mick Harvey se spisovatelem Christopherem Richardem Barkerem a přehrávají sentimentální variace na irské lidovky a kramářské písně.
Hlavními zbraněmi jejich doprovodné kapely jsou drnčivé akustické kytary, metličky a obligátní tahací harmonika. Vše se točí okolo znovuobjevené poezie básníka a vojína Edgara Bourchiera. Celé je to ale blamáž, neboť jeho postavu si od hlavy až k patě vymyslel samotný Baker. Duo nám vnucuje další a další cajdáky a spiklenecky pomrkává nad tou habaďúrou. Iluze je dokonalá. Empatie nekonečná a prázdná. Těžkou a upovídanou textovou část jen sotva drží slabá konstrukce kolovrátkových melodií. Po pár skleničkách a s pokračujícím večerem pak oči, myšlenky i prsty hráčů těžknou. Někdo si ohulí patnáctiwattové kombíčko a všichni sborově zpívají: „I am the lost bastard son of war and I bring you death and destruction!“ Kytarista si vzpomene na basovou linku She's Lost Control od Joy Division a hraje ji jako hlavní motiv.
Po zavíračce se po podlaze a stolech válí zpití stolovníci. Všem se zdá ten samý neklidný a neuchopitelný sen I Am the Messenger o vojínu Bourchierovi, který nikdy neexistoval. Těžký sen, jenž tíží jejich těla i svědomí a z něhož se snad ani nelze probudit. Tady by deska klidně mohla skončit. Hudebníci ale přidají k dobru ještě pár dalších fláků, zatímco o několik bloků dál se za zvuků střelby a výstražných sirén k O'Malley's Baru sjíždí kordony policistů.
Mick Harvey & Christopher Richard Barker – The Fall And Rise of Edgar Bourchier and the Horrors of War (Mute, 2018)
web interpreta
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.