Jarda Petřík | Články / Profily | 17.09.2012
Bylo, nebylo.
Vidím to jako dnes. Po půl jedenácté večer přicházím do „divadelního“ prostoru, který je ten rok na bratislavském festivale Wilsonic pojmenovaný Arena, aniž bych jen tušil, kdo se za podivným aliasem Mýdlo a kůže skrývá. Na ostatních podiích se zrovna nic interesantního neodehrává, tak se těším, jak jednu ze sedaček v hledišti využiju k příjemnému polehávání. Jenže ouha. Uvnitř je po hurónském potlesku naprosté ticho, za křídlem umístěným v pravé části podia sedí malý a hubený oukropeček s havraními vlasy vyčesanými ve stylu Amy Winehouse, přičemž všechny oči ze zšeřelého, zcela zaplněného auditoria směřují právě za klavír. Na něm je kromě plastové lahve s vodou ještě laptop, pomocí kterého doplňuje mladá Rakušanka svůj zpěv a hru na klavír o echa, elektronické škrábance a beaty. Usedám tedy na parkety, kde už také moc místa nezbývá.
A stačí pár minut, abych byl uhranut. Překvapivě čistý a procítěný přednes, zdánlivě jednoduché, ale po bližším seznámení do posledního slůvka propracované a promyšlené texty, které šeptá, křičí či řve do mikrofonu, zcela uzavřená do světa svých komorních balad – a zároveň tak intimně blízká. Na jednu stranu působí křehce a zranitelně, na druhou překypuje neuvěřitelnou energií, plně soustředěná na černobílou klaviaturu, plachá a nesmělá, sama překvapená neuvěřitelně kladnou odezvou po každé písni. Nemluvě o poslední, po které se nakonec, když potlesk stále neutichá, znovu rozpačitě objevuje na podiu a vyjadřuje svůj dík očividně nepřipraveným přídavkem, dojatá k slzám. Patos? Čirá realita. Píše se červen 2008 a nejstarší vydaná skladba Mr. Gaunt Pt. 1000 (najdete ji na minikompilaci Empfiehlt! labelu Shitkatapult o dva roky dříve) zestárne ještě o notnou řádku měsíců, než se v říjnu 2010 postará o hudební podklad v reklamě nejmenované automobilové společnosti a stane se zcela po právu dosud nejznámější písní Anji Plaschg…
V jedné jediné skladbě (Spiracle nebo Fall Foliage) dokáže přejít od melancholického šepotu, sektářského deklamování, zpěvu, drsného křiku a řevu až k hysterickému sípání a beznadějnému chrapotu zlomeného člověka. V subtilním těle Anji Plaschg se skrývá netušená energie, kterou nechává vytrysknout právě na podiu.
Stylově je tvorba Soap&Skin zařaditelná do kolonky modern classical s přesahy k experimentálnímu indie písničkářství, na čemž se nic nezměnilo ani po desátém únoru, kdy „naději rakouského alternativního popu“ vyšlo nové, osmiskladbové minialbum nazvané jednoduše Narrow. (Jen tak mimochodem, předělávka legendární skladby Voyage, Voyage od Desireless by si z fleku zasloužila nominaci na cover roku.) Anja Plaschg vystupuje s ansámblem, ale vlastně žádný nepotřebuje – komorní atmosféra, stejně jako možnost soustředění na to nejpodstatnější zaručují stoprocentní uhranutí, které trvá. To moje už skoro čtyři roky. A tomu říkám důkaz místo slibů.
Vyšlo ve Full Moonu #21> / 2012.
Jan Krejča 05.08.2024
Nepotlačovat emoce, touhy, ani chuť po zvukové dekonstrukci. Ve středu společně s Lakoon v Bike_Jesus.
Jiří Moravčík 08.07.2024
Tak jak ho podle něho Pánbůh umístil do nepatřičného těla, je mu těsné i flamenco a než by se jeho pravidly nechal omezovat, identifikuje se jako ex-flamenco. Letos na Colour…
Jan Krejča 29.06.2024
Každá osobnost bývá potomkem svého díla, každá osobnost bývá poměřována silou charizmatu. Ne každá však dosáhne ideální kumulace zkušenosti, přehledu a nadčasového přístupu v pozdějším věku.
redakce 22.03.2024
Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.
redakce 21.03.2024
Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.
redakce 20.03.2024
Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.
redakce 20.03.2024
Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.
redakce 19.03.2024
Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.
redakce 18.03.2024
Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.
redakce 18.03.2024
Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.