Jana Michalcová | Články / Reporty | 27.04.2014
Dva rytmičáky, kopák a basa. Keď začínali Kontroll v Potrvá, vyzeralo to, akoby pódium nebolo stále pripravené na koncert. Zmenilo sa to, až keď pribehla bratská dvojica a večer rozbehli s dávkou minimalizmu, avšak s maximálnou energiou. Minimálne bolo zloženie nástrojov so surovým neopracovaným zvukom. Maximálna bola snaživosť, keď po každom odohranom akorde padlo pár ďalších kvapiek potu na podlahu. Asi nikto si tam neprišiel vychutnávať virtuozitu či prepracovanosť, a to nie je zle myslené. Kontroll zahrali úprimne, s originalitou a chybičky pri hraní boli skôr úsmevné ako rušivé.
Mierne psychedelickému popu Vertical Scratchers, združujúcemu Johna Schmersala a sanfranciského hudobníka Christiana Beaulieua, predchádzala sakra dobrá história. Schmersal je bývalý člen prelomovej kapely 90. rokov v synth-punku Brainiac, Beaulieu mal kedysi dočinenie s Triclops! a Anywhere. Ich debutový album Daughter of Everything labelu Merge vzbudil zväčša pozitívne ohlasy, čo bol jeden z dôvodov, prečo sa vybrať v utorok večer na koncert v dejvickom Potrvá.
Tak ako zvedavosť fanúšikov z nového projektu mohla na vystúpenie prilákať, mohla aj odradiť. Veteránska hudba alebo ťaženie z bývalej slávy sú - sčasti neoprávnené - výčitky na ich adresu. Wait No Longer. Príhodná otváračka pre tých, čo sa nevedeli dočkať. Po začiatočných zvukoch basy a bicích sa ozval Schmersalov ukvílený vysoký hlas a vzápätí sa na to nabalili gitary a dielo bolo dokončené - splynutie energií dvoch velikánov punku. Neobratné a strnulé zvuky v skladbách ako Memory Shards či Chambermaids nechali publikum chladné a vystúpenie pôsobilo trochu ako generálka. Po chytľavých Kingdom Come či Run Around sa ukázali v lepšom svetle, pridali na dynamike s gitarovým feelingom Kiss, čo na diskovom prevedení nie je počuť. The End nebol koniec. Nasledoval song U Dug Us All s nákazlivou melódiou a Someone ukončoval kompletnú zbierku debutu Daughter of Everything.
Keď sme po skončení odchádzali z klubu, položili sme si otázku, či nie sú príliš starí alebo príliš mladí (záleží od uhlu pohľadu) na takýto štýl. Chýba mi tam inovácia.
Vertical Scratchers (usa) + Kontrol
22. 4. 2014, Potrvá, Praha
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.