Články / Reporty

Sto roků v šachtě žil: inspirace od obratníku Raka

Sto roků v šachtě žil: inspirace od obratníku Raka

Martin Řezníček | Články / Reporty | 22.07.2018

Poslední den na Colours svádí ke snaze vyždímat z končící akce maximum, ochutnat co nejvíce z barev, které známe nebo naopak chceme – i pomocí náhody – poznat. Letošek jsem se snažil o druhou možnost. A to jak s inspirativními osobnostmi v Meltingpotu: architekt Adam Gebrian (společensky odpovědná architektura), ekonom a intelektuální vůdce John Perkins společně s teoretickým fyzikem a filozofem Amitem Goswanim (revoluce vědomí) či novinářka, ředitelka BBC World News Liz Corbin (důvěra v média vs. fake news). A pak také ve společnosti výrazných hudebníků jiných než euro-amerických kultur.

Dobet Gnahoré měla za zády kapelu, která pro její hlas vytvářela hypnotický podklad na pomezí chillu, rocku inspirovaného jazzem a orámovaného afropopem. Zpěv byl mixem mnoha jazyků, z nichž většina rozeznala jen francouzštinu a angličtinu. Univerzálním jazykem promlouvala skvělá kytarová sóla, avšak nejdominantnější – a také univerzální – byla řeč těla Gnahoré. Souhra rytmu a svalů v nevídané kombinaci kondora i lvice strhával ještě více než hrdelní výkřiky, které se nesly daleko za hranice areálu.

fotografie z posledního festivalového dne tady

Odpovědí na Gnahoré byla další držitelka Grammy: Oumou Sangaré. Odpověď méně hypnotická, ale více roztančená a blíže popu. Ani zpěv se neztrácel v tolika zákrutách, navíc plnil základní cíl: rozdávat radost a štěstí. Závažnost v textech je přitom zpěvačce vlastní, vždyť i na novém albu Mogoya (Lidé dneška) komentuje společenská témata dotýkající se její malijské domoviny: sebevraždy mladých, emigraci, dezinformace a další. Sama je dokonce spolupracovnicí OSN a dlouholetou bojovnicí proti předsudkům všeho druhu. Koncert vygradoval ve chvíli, kdy zpěvačka a vokalistka začaly tančit vířivé tance, při nichž paže létaly velkými ladnými oblouky kolem rotujících těl. To probudilo i hráče na loutnu kamalengoni, který předváděl jakýsi shuffle s bláznivou frekvencí střídání nohou. Velké finále pak přišlo se sborově zpívaným „Oumou Sangaré, Oumou Sangaré, Oumou Sangaré“, kdy už byla strusková plocha před stagí jedním velkým tanečním parketem.

fotografie z posledního festivalového dne i tu

V posledním exotickém koncertu letošních Colours zazářil indický slide kytarista Debashish Bhattacharya, hrající na dvaadvacestistrunnou chaturangi. První část koncertu patřila především jeho dceři, zpěvačce Anandi Bhattacharya. Jímavý hlas se proplétal složitými stupnicemi tajemných melodií, v nichž se realita mísí s fikcí a čas si dělá, co uzná za vhodné. V druhé části již dominoval sám mistr, produkující zprvu roztříštěné melodie plné vibrujících slidů, které postupně gradovaly do exhibice indického el mariachiho. Velmi působivé byly i výměny s hráčem na tabla, který dokázal perfektně napodobit jeho hru, a to nejen rytmicky, ale do jisté míry i tonálně. Neskutečně hbité prsty patřily Bhattacharyovu strýci Subhasisu Bhattacharyovi.

Svody africké a asijské hudby jsou lákavé a Colours of Ostrava dávají možnost jich poznat dost a dost.

Info

Colours od Ostrava 2018
18. – 21. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava

foto © Honza Petřík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace